7°C
Rodák z Valašského Meziříčí se přitom paradoxně malbě začal systematicky věnovat teprve zhruba před čtyřmi roky. Do té doby se Vojtěch zabýval převážně keramikou, kterou také vystudoval na SUPŠ v Uherském Hradišti. „Není to tak, že bych keramiku úplně zavrhl. Ze zkušeností a poznatků, které jsem na škole pochytil, se snažím vycházet dodnes. Hodně jsem například tvořil sochy z hlíny, kdežto dnes podobné sochy maluji,“ vysvětluje.
Vojtěchův výtvarný styl spočívá především ve velkoformátové figurální tvorbě na abstraktním pozadí. Některé jeho obrazy dokonce dosahují velikosti tří metrů čtverečních. „S těmi už bývá maličko problém při transportu na výstavy,“ usmívá se mladý výtvarník. Jak dlouho mu dá tvorba jednoho takového obrazu zabrat? „Je to různé. Někdy třeba týden, jindy jsou to měsíce.“
Sázka na náhodu a přirozenost
Na výstavě finalistů Ceny kritiky za mladou tvorbu, která je ke zhlédnutí v Galerii kritiků v prvním patře pražského Paláce Adria, je Vojtěch zastoupen triptychem obrazů, které dle autora tvoří jednotné dílo s přesahem do symboliky i do cílené mystifikace pozorovatele. Dva obrazy, boxer a vlastní stylizovaný autoportrét, překrývají rozměrné plátno prakticky v místech ústředního motivu upozaděného obrazu.
„Pro mne je tvorba hlavně hrou tvarů a struktur. Proto jsem před plátno umístil dva obrazy, za kterými jsou dvě bytosti. Co ale ty bytosti dělají, zůstává pro pozorovatele skryto,“ vysvětluje svůj záměr Vojtěch. Obrazy tvoří akrylovými barvami nebo sprejem z trysky, kterou si pro svou tvorbu speciálně vyrobil.
„Hodně pracuji s náhodou, proto maluji obrazy rovnou, bez přípravy a bez skic,“ uvádí dále k tomu, proč si například na vlastním „autoportrétu“ není nijak příliš podobný, navíc se stylizuje do role tygra. „Vlastně je to záměr, že ty postavy vypadají deformovaně, protože při té práci mohu i nechtěně chybovat. Celá ta tvorba pak působí přirozeněji a živěji.“
První velký úspěch
I když se dá říci, že je Vojtěch teprve na začátku své umělecké dráhy, už pomalu získává první vavříny slávy. „Byl jsem mezi finalisty Ceny Rudolfa Schlattauera, což je nejprestižnější výtvarné ocenění ve Zlínském kraji. Cena kritiky je však asi můj největší dosavadní úspěch. Rozhodně si jí vážím,“ říká umělec.
Čeho by rád jednou dosáhl? „V rámci České republiky bych rád jednou vystavoval v Rudolfinu, Veletržním paláci nebo ve Fait Gallery v Brně. Ničeho víc snad u nás dosáhnout nelze,“ uvádí své mety Vojtěch. Dosud byl přitom v rámci skupinových výstav zastoupen v USA, v Dánsku nebo na Slovensku. Jeho tvorba si pomalu ale jistě získává uznání.
První mezi šedesáti
Vojtěch se umístil na prvním místě v každoroční Ceně kritiky za mladou malbu za rok 2019, když reprezentoval Fakultu umění Ostravské univerzity. Do soutěže se přitom hlásilo celkem 60 mladých umělců, kteří museli splňovat několik kritérií. V prvé řadě se jednalo o věk do 30 let. Dalšími kritérii byla originalita, novost přístupu, sklon k experimentování či malba s koncepčními přesahy.
„Vybrat vítěze nebylo vůbec jednoduché. Některá díla přesahovala do sochařství, jiná ke kresbě,“ uvedla v rámci otevření výstavy, na níž je zastoupeno sedm finalistů zmíněné ceny, předsedkyně odborné poroty Martina Vítková. „Výběr probíhal pečlivě na základě originální tvorby autorů za poslední dva roky. Není to o tom, že by se někomu povedl jeden výtvor a zbytek už tak zajímavý nebyl,“ dodala. Na 401 metrech čtverečních atmosférické galerie je až do 10. března možno zhlédnout vybraná díla všech sedmi výtvarníků, jejichž výtvory odborná porota vyhodnotila jako nejzdařilejší.
Kde: Galerie kritiků, Palác Adria (1. patro), Jungmannova 31/36, Praha 1
Kdy: Do 10. března: vyjma pondělků denně v čase 11 – 18 hodin
Vstupné: 40,- Kč, snížené 20,- Kč
Takto vypadá výstava finalistů Ceny kritiky za mladou malbu pro rok 2019. David Zima
