9°C
František Šusta už při prvním setkání vzbuzuje respekt. Vysoký, urostlý a vzdělaný odborník má běžně přeplněný kalendář. Od nosorožců přejíždí k bojovým plemenům psů a pak zase k papouškům. Přesto je vidět, že ho náročná práce a hlavně komunikace se všemi zvířaty baví.
„Pracoval jsem s papoušky, dravými ptáky, mývalem, nosály, dikobrazem, skunky, polárními liškami, lamami, miniprasátky, lemury, lachtany, ledním medvědem a mnoha dalšími,“ jmenuje odborník zvířata a vysvětluje, jaký je rozdíl mezi cizokrajnými a domestikovanými zvířaty: „Každé má svoje. Exotická zvířata jsou divočina. Je to přímá a jednoznačná komunikace člověka s nezávislým tvorem, který vám neodpustí chyby. Psi toho naopak hodně odpouštějí a skrývají.“
Něžní nosorožci
V rámci své práce přejíždí František Šusta i po třech českých zoologických zahradách a pomáhá jejich obyvatelům. „Není to tak, že přijede trenér zvířat Šusta a ten je tady »king«. Funguje to tak, že se zvířetem komunikuje jeho chovatel. Já jsem tu jako konzultant pro metodiku. Komunikace se zvířetem je pro chovatele nejdůležitější a já mu to nemůžu sebrat. Vycházím z toho, co o zvířeti ví chovatel,“ prozrazuje Šusta a dodává: „Vytvářím plán, jak má chovatel se zvířetem cvičit.“ Poté jezdí trenér oba kontrolovat do té doby, než je po problému.
Každé zvíře je podle odborníka úplně jiné. Odlišně vnímá svět, převládají u něj jiné smysly a má jedinečnou povahu. Někdy klame i tělem. „Nosorožec třeba mate svojí obrovskou silou. Lidem připadá, že je strašně mocný a silný, ale ve skutečnosti je to citlivé a něžné zvíře, které dokáže ve chvíli leknutí strašně zrychlit. A tohle je potřeba mít na paměti. On to nedělá schválně. Bojí se totiž hlavně o sebe, je to prostě takový „cíťa“. Bývá rád, že ho jeho chovatel pohladí. Naopak nemá rád, když je něco nečekaně jinak. Velmi snadno se také poleká a v tom úleku je – jako každé zvíře – schopný zaútočit,“ popisuje nosorožčí povahu specialista.
Krize psů
Paradoxně mnohem opatrnější než s exotickými zvířaty je Šusta při kontaktu se psy. U jejich tréninku totiž neplatí stejná bezpečnostní pravidla jako v zoo. Vysoký počet psů, se kterými se odborník potkává, mu navíc nedává dost času seznámit se s nimi před tréninkem na sto procent. Při jejich tréninku je pak důležitá spolupráce s jejich páníčky. Člověk a pes totiž vytvářejí životní příběh. Podle zkušeného trenéra výcvik psů není jenom o tom vydat povel, který pes splní a dostane odměnu. Tito tvorové jsou hodně vázaní na majitele a mnoho problémů souvisí i s jeho příběhem.
Celý problém psí povahy je ale podle Šusty složitější a dokonce lze mluvit o velké krizi. „Máme tu mnoho a mnoho plemen, která měla v historii nějaký účel. Naprostá většina plemen ten účel ztratila. Dnes jim zůstala role nějakých mazlíčků a společníků, ale přitom jsou to zvířata, která ještě nedávno byla určená k lovu – kolikrát i velkých zvířat – či k obraně před útočníky. Povahy a s tím související těla těch psů se nestíhají transformovat tak rychle, jako se mění svět kolem nich, do kterého se musí přizpůsobit,“ mluví o současném problému odborník.
Pasení cyklistů
Psi jsou podle něj často zmatení, což se projevuje různými způsoby. „Třeba leckterá border kolie jde po panelovém sídlišti a hledá, koho by pásla, protože v životě neviděla ovci. Tak sleduje, jestli nepojede cyklista nebo nepoběží běžec, jestli by ho nemohla náhodou pást,“ vysvětluje odborník a uvádí další příklad: „Obecně samci větších psů ve věku okolo dvou let bývají často zmatení, co se po nich vlastně chce za životní úkol. A čtou to z různých drobných signálů vašeho těla. Zajímavý byl případ boxera, kterého vyhodili z několika cvičáků, protože kdykoliv poznal, kdo je tam vedoucí, kousnul ho.“
Naštěstí příčinu problému v tomto případě našel urostlý trenér zvířat brzy. „Dokud mi to majitelka neřekla, nepoznal jsem, že tu je nějaký problém. Ptal jsem se, jak to všechno bylo. Zjistil jsem, že paní se obecně bojí autorit. Takže když jí začnete něco říkat, ona vás hned poslechne a začne se chovat jinak. Pes to pozná a hledá, kdo jí to nadiktoval. Bylo tedy potřeba vše řešit vstřícně a kamarádsky, protože její pes měl ošetřené, aby jí nikdo nic nediktoval,“ směje se ostřílený přítel zvířat František Šusta.
Více informací naleznete zde:
http://treninkjerozhovor.cz
