„Odmalička mě bavilo vaření a využíval jsem každou příležitost být doma v kuchyni a pomáhat. V dospělosti jsem začal pravidelně pořádat párty pro kamarády, kde jsem se zpravidla staral o jídlo sám. Čím více masa, tím lépe,“ vzpomíná Erik na své hostitelské začátky. „Celé vepřové kýty, boky, velcí krocani a spousta příloh, hlavně na americký způsob - fazole, sladké brambory a další, a k tomu záplavy různých omáček připravovaných z výpeků,“ vypráví Erik s nadšením.
Pořídit si food truck pro něj prý byla čistě spontánní záležitost. „Pracoval jsem celý dosavadní život v gastronomii a hledal jsem svobodu. Inspirován Amerikou, která je mojí obrovskou láskou, mi foodtruck přišel jako nejschůdnější a relativně levná cesta k ní, ve spojení se zkušenostmi z oboru a mou vášní pro vaření,“ prozradil, jak se z manažerské funkce v nadnárodní společnosti dostal ke kuchyni na kolečkách.
Tajemství úspěchu
Od té doby uplynuly téměř dva roky, po které Erik se svým týmem obšťastňuje chuťové pohárky nejen Pražanů na food festivalech. Zákazníkům nabízí americkou kuchyni a barbecue. „Na menu máme jen tolik položek, kolik se dá spočítat na jedné ruce. Dokud na 100 % neovládneme to, co děláme a jídlo není autentické, nepouštíme se do dalších věcí... a že možnosti a pokušení jsou veliké,“ prozrazuje, v čem tkví tajemství úspěchu. Že se osvědčilo, dokazují nejen dlouhé fronty, které na jeho vyhlášené burgery pravidelně stojí, ale také ocenění, která má Erik vystavená na dveřích svého pojízdného království. Dvakrát po sobě se umístili na 3. místě na každoročním Burgerfestu, jednou s 3. nejlepším burgerem, podruhé jako 3. nejoblíbenější restaurace.
Nevýhody food trucku?
Přestože se Erik usmívá od ucha k uchu a zmiňuje samá pozitiva, plechová kuchyně na kolečkách má přece jen několik vad na kráse. „V každé kuchyni je vedro, nejen v té v autě. Nezažil jsem to nikde jinak a 40 stupňů není výjimka. My si můžeme otevřít dveře a střešní okna a nechat proudit vzduch. Naopak každý provozovatel klasické restaurace dbá na zavřená okna, aby dobře fungovala vzduchotechnika. Často jsme v přírodě, hlavně na festivalech. Důležité je dodržovat pitný režim. Vozíme spoustu vody a piva je kolem nás také dost,“ vysvětluje.
Horší je ale podle něj práce od prosince do jara. „Jiná situace je v zimě, před tou se neschováte. Teplo z přímotopu stoupá nahoru, takže to chce teplé boty a ponožky. Tady má klasická kuchyně výhodu.“
A kam s kuchyní na kolečkách nejdále vyjeli? „Nejdále jsme byli v Ostravě. Celkově miluji atmosféru letních hudebních festivalů, hlavně těch v přírodě. Rádi bychom vyjeli třeba na Slovensko nebo do dalších evropských zemí, není to ale na našem seznamu priorit. U nás doma máme stále ještě dost práce,“ říká s úsměvem.
