Od kdy a jak se vůbec měří v Praze počasí?

Pravidelná měření začala v pražském Klementinu v roce 1775 a je to nejstarší řada měření ve střední Evropě. Už dříve, od roku 1752, zde existovaly nepravidelné záznamy o počasí, a jednotlivé zmínky o povětrnosti lze dohledat v zápisech ještě o 50 let starších.

Jaké zajímavé teplotní rekordy byly zaznamenány v Praze?

Rekordy jsou zajímavé v obou extrémech, kladné i záporné. Ve studené části roku byla zjištěna klementinská teplota vzduchu 17,4 °C v lednu 1993 či -27,6 °C v březnu 1785. V teplé části roku byla nejvyšší klementinská teplota vzduchu 37,8 °C v červenci 1983, tehdy padl v Praze-Uhříněvsi také absolutní teplotní rekord 40,2 °C, překonaný až 20. srpna 2012 v nedalekých Dobřichovicích, kde bylo 40,4 °C, nejnižší červencová teplota 7,8 °C byla v Klementinu změřena v roce 1962.

Jak moc jsou měření počasí přesná a jak moc jsou úspěšné předpovědi počasí pro Prahu?

Dnešní měřicí technika je velmi přesná a přenos dat rychlý. Meteorologové mají k dispozici okamžité hodnoty měření z celé republiky. Předpovědi počasí jsou řešeny pomocí složitých matematických modelů, náročných na početní výkon takzvané superpočítače. Na vývoji a zlepšování numerického modelu pracuje tým meteorologů, říkáme jim „modeláři”, náš model Aladin se postupně zlepšuje. Žádný výpočetní model nebude nikdy úplně přesný, ale předpověď na 3 dny je už dnes velmi spolehlivá.

Konec loňského roku a začátek roku 2016 se nesl ve znamení rozmarů počasí. Pražany ještě v březnu překvapila sněhová nadílka. Jak moc jsou takovéto změny počasí obvyklé a jaká je jejich příčina?

Sníh v březnu není zas až tak neobvyklý, spíše jsme si za posledních 10 až 20 let zvykli na mírnější zimy. Výkyvy počasí se však skutečně zvětšují, do budoucna počítáme s rostoucí extremalitou, která je důsledkem všeobecného oteplování zemského povrchu.

Jakou techniku a jaké měřící systémy má Český hydrometeorologický ústav v současné době k dispozici?

Prvky počasí jsou měřeny pozemními automatickými stanicemi na zhruba 180 stanicích na celém území ČR, na 38 stanicích jsou také pozorovatelé počasí. Dále jsou k dispozici dva úplně nové meteorologické radary, v Praze-Libuši jsou do atmosféry třikrát denně vypouštěny balónové radiosondy a jsme členy Eumetsatu a přijímáme družicové snímky. Mimo to využívá i novějších metod dálkového měření, např. pomocí windprofilerů, tj. akustických měření profilu větru.

Meteorologové mají k dispozici dva nové radary, které se nacházejí v Praze-Libuši.
Autor: ČTK

Hodinové předpovědi se někdy liší od předpovědi aktuální. Čím je to způsobeno?

To souvisí s předchozí odpovědí – nesmíme dogmaticky sledovat např. aplikace v telefonech, která uvádí přesný výsledek výpočtu pro dané souřadnice a čas. Trvalé srážky na postupující frontě odpovídají předpovědi, ale v případě přeháněk, bouřek nebo mlh je to složitější a matematický model nemůže postihnout rozměrově malé jevy, jakými jsou třeba přeháňky.

Byly někdy v Praze zaznamenány takové jevy jako například kulový blesk nebo tornádo?

Kulový blesk je poměrně problematická otázka, o odborném záznamu nevím. Tornáda u nás nejsou tak vzácná, jak by se na první pohled zdálo, každoročně jich je na území Česka pozorováno několik, včetně z území Prahy. Záznamy o tornádových jevech najdeme i ve starých kronikách.

Jak jsme na tom v Praze s ovzduším? Zlepšuje se nebo zhoršuje?

Kupodivu to není tak hrozné, avšak závisí na lokalitě. V kaňonu Legerovy ulice v době dopravní špičky bývají nezdravě vysoké koncentrace polétavého prachu (ten se do ovzduší dostává krom kouře z komínů a sazí z výfuků aut především otěrem z brzd na autech) a oxidů dusíku. V Praze je ale také dost parků a zeleně, kde je kvalita ovzduší velmi dobrá. Pak také záleží na celkové povětrnostní situaci. Při teplotních inverzích a mlze je kvalita ovzduší špatná, ale při větrném počasí a dobrých rozptylových podmínkách je vzduch i v tak žijícím městě, jako je Praha, velmi dobrý.

Lidé už od pradávna používají různé pranostiky, například březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem a tak dále. Jak se na takovéto pranostiky dívá meteorolog?

Je to hezká lidová slovesnost, ale pro předpověď počasí nemá vůbec žádný využitelný význam.

Maraton chatů a rozhovorů - s lidmi, kteří »řídí« život Pražanů

Regionální zpravodajství zahájíme sérií rozhovorů a chatů s lidmi, kteří řídí život Pražanů.

Překvapilo vás osobně někdy počasí? Nestalo se vám někdy, že jste ráno nechal doma deštník a pak zmokl?

Občas se mi to stává, ale čím dál méně, díky zlepšování kvality předpovědí. Dnes můžeme být v kontaktu s pozorováním i předpověďmi počasí, díky chytrým mobilům, takže se i během pobytu venku můžeme informovat o tom, kde se vyvíjejí např. bouřky nebo jak postupuje fronta. Jezdím hodně na kole a počasí proto bedlivě sleduji, protože zvlášť nesnáším jízdu v bahně.

Dala už zima definitivní sbohem Praze? Můžeme se v hlavním městě už konečně těšit na sluníčko a teplé dny, nebo nás ještě může překvapit sníh?

Blíží se konec března a s nějakým větším sněžením už nepočítejme. Mohou se vyskytnout sněhové přeháňky, střídané už vydatnějším slunečním svitem. V blížícím se dubnu už v Praze všechno rozkvete a začne se zelenat, takže jaro je už na dohled.

Jaké budou letošní Velikonoce v Praze s ohledem na počasí?

Na to se zeptejte tři dny předem. Teď bychom se nejspíš do správné předpovědi ještě netrefili.