Páteční úklid na pražské Palmovce ukázal, že více než polovina pohozeného odpadu jsou PET lahve a plechovky. Dobrovolníci v rámci kampaně „Ukliďme svět“ sesbírali více než 200 kilogramů odpadků, které následně analyzoval Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN). Z výsledků je jasné, že kdyby v Česku fungoval systém zálohování, většina odpadků by se na zem nikdy nedostala.
„Výsledky mluví jasně! Více než polovina objemu pohozeného odpadu jsou PET lahve a plechovky. Přitom jde o obaly, které mají vysokou hodnotu a mohly by se díky zálohám vrátit zpět do oběhu,“ uvedla Lutfia Miňovská z iniciativy Zálohujme.cz. Jen na Palmovce našli dobrovolníci 912 plechovek a 310 PET lahví. Jejich hodnota by se v systému záloh vyšplhala na téměř pět tisíc korun.
Podle odborníků by plošné zálohování ušetřilo obcím značné peníze. „Obce dnes vynakládají stovky milionů korun ročně na úklid ulic a parků. Pokud by z veřejného prostoru zmizela více než polovina odpadu, mohly by se náklady na úklid snížit až o desítky procent,“ dodává Petr Novotný z INCIEN.
Největší problém odhalila neudržovaná zeleň, kde odpadky dlouhodobě zůstávají. Tam tvořily nápojové obaly až dvě třetiny všeho nepořádku. Výrazný podíl měly také obaly od sladkostí a nezálohované skleněné lahve. „Sklo váží nejvíc, ale v objemu je zanedbatelné," dodává Zálohujme.cz.
Organizátoři kampaně připomínají, že dobrovolníci jsou důležitou součástí změny, ale nestačí to. „Úklid je jen první krok. Pokud chceme skutečnou změnu, potřebujeme systémová řešení. Právě jako zálohování,“ uzavírá Petra Kozáková z Českého svazu ochránců přírody.
Kdo ale plechovky od piva odhazuje nejčastěji? Podle mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Lutfie Miňovské jde o lidi, kteří popíjejí alkohol na veřejnosti. „Máme hypotézu, že velmi často jsou původci odpadu právě ti, kdo konzumují alkohol venku. Když jim obal upadne z ruky, nechají ho tam. Ale kdyby byl zálohovaný, určitě by ho nevyhodili. Čtyři koruny za plechovku nikdo jen tak nezahodí. Spíš by ji vrátil nebo by ji někdo jiný sebral,“ říká Miňovská.
