Kdy přesně se začal odvíjet příběh Třebotova coby vesničky, jíž bychom dnes nalezli zhruba 2 kilometry od pražského Radotína, se tak docela neví. Ve zdejší kronice se lze dočíst, že už v 10. století patříval rodu Slavníkovců.
„První připomínka Třebotova je z r. 1160, tehdy vycházel z Třebotova plat k mostu pražského,“ stojí v Kronice obce do 1953. Je nasnadě, že oním mostem je míněn Juditin – předchůdce Karlova mostu. Dále pak je zdejší osídlení zmiňováno až k roku 1253, „kdy byl Třebotov v držení křižovníků a plat ze vsi měl být použit na opravdu mostu pražského,“ stojí v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí.
Sídlo staroměstského starosty
O něco moudřejší jsme však v rámci založení místní tvrze, která vznikla pravděpodobně ve 14. století, jelikož se „poprvé uvádí r. 1374. Toho roku ji pražský měšťan Henslin Pecoldův prodal Martinu (Merklínu – pozn. red.) Stachovi, staroměstskému rychtáři,“ jmenují historikové hlavního politického představitele Starého města pražského. Tomu se prý ale nedařilo zrovna dobře hospodařit. Upadl do dluhů a tvrz, k níž náleželo několik gruntů a vinice, musel prodat.
„Gauner“ ze slavné hry
Tak se bytelné stavení dostalo do držení Oldřichu Medkovi z Valdeka, který z něj udělal „vodní tvrz čtvercového půdorysu s věží při nároží.“ Podle obecní kroniky sice „nestála na vysoké skále, byla obklopena vodou – močálem. Zbytkem toho je nynější obecní rybník a jeho odtok.“
Se správou panství svému otci pomáhal syn Havel Medek z Valdeka, kterého velmi pravděpodobně znají hráči počítačových her. Vyskytl se totiž v dnes už legendární české RPG Kingdom Come: Deliverance, a to zrovna v nikterak kladné roli.
Stejně jako ve hře, tak i ve skutečnosti totiž Havel Medek dobyl hrad Talmberk a zajal jeho majitele Diviše z Talmberka. Vykreslen byl coby záludný, proradný antagonista, kterému není nic svaté – včetně znásilnění bezbranných žen. Zemřel roku 1410.
Medkům z Valdeka patřil Třebotov i po Havlově smrti, ne však dlouho. Už „r. 1427 vládl třebotovskou tvrzí Zdeslav Truksa, purkrabí karlštejnský,“ uvádí kronika obce. Ani toto jméno správce královského hradu se neobejde bez zajímavosti. Zdeslav Truksa totiž během husitských válek uhájil Karlštejn před dobytím.
Dobrodruh, kterému nebylo nic svaté
V dalších desetiletích a staletích se majitelé tvrze i vesnice střídali nadále, a ani tehdy nešlo o osobnosti dějinami nepolíbené. „Ve 40. letech 16. století koupili ves Třebotov s tvrzí měšťané Nového Města pražského Hovorčovští, kteří získali šlechtický přídomek z Kolivé Hory, tj. Podle vrchu u Třebotova,“ uvádí historikové. Tvrz jim zůstala až do 17. století, přičemž asi nejznámějším z jejich příslušníků byli dva Matoušové. Ten první pro svůj rod vydobyl šlechtický status, jeho mladší pokračovatel rodu byl zase způsobilý za nechvalně známé krveprolití.
Jeho jméno je spojováno s rokem 1611 v nepříliš chvályhodné záležitosti. Tehdy kvůli obávám o svou budoucnost a trůn přizval císař Rudolf II. svého bratrance Leopolda V. Habsburského s vojskem. Tzv. pasovské vojsko mělo v Čechách obnovit Rudolfovu moc, nicméně spíše drancovalo a plenilo města včetně Prahy. Na její obranu pak spěchali i lidé z okolí,jiní se k němu zase připojovali, aby se mohli podílet na drancování a lupu. Nezřídka cílem těchto choutek byly katolické kláštery a kostely.
„Na Karlově v klášteře augustiniánů byl zavražděn opat, převor a klášterní bratr,“ uvádí františkáni na svém webu. „Nejhůře se vedlo františkánům u Panny Marie Sněžné. Kostel i klášter obklíčilo okolo 700 útočníků. Jejich vůdcem byl berounský měšťan a dobrodruh Matouš Hovorčovský z Kolivé Hory.“ Útočníci zavraždili 14 mnichů, jejichž odkaz přetrvává v podobě Nádvoří Čtrnácti Pražských mučedníků, které se před pražským kostelem Panny Marie Sněžné nachází.
Msta za „výlet“ do Vídně
Od roku 1615 tvrz vlastnil Jan starší z Popovic, jindy uváděný též jako Jan Ledčanský z Popic. Šlo o movitého šlechtice, který v Praze vlastnil například smíchovskou vinici Santoška nebo měšťanský dům na Václavském náměstí v místech dnešního Peterkova domu.
Během třicetileté války šlechtic vsadil na špatnou kartu. Připojil se ke stavovskému povstání. „Sám se zúčastnil výpravy k Vídni, půjčil stavům peníze k vedení války,“ uvádí kronika třebotovské obce. „Proto byl při konfiskační komisi odsouzen r. 1622 ke ztrátě polovice svého jmění. Za tím účelem mu bylo všechno zkonfiskováno.“ Mimo jiné i Třebotov, jehož tvrz v roce 1630 odkoupil klášter ve Zbraslavi.
Zánik?
Tím tvrz de facto zanikla, respektive její obranný účel. „Od r. 1630 se slovo tvrz v souvislosti s Třebotovem nevyskytuje,“ uvádí obecní kronika. „Ke zbraslavskému panství pak ves i tvrz patřily až do konce feudalismu,“ doplňují historikové v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku.
Z původní vodní tvrze se stalo sídlo církevních hodnostářů. Jednak se z tvrze stala fara k nedalekému kostelu sv. Martina. Zároveň budova posloužila i zbraslavským opatům, kteří si z ní udělali letní sídlo, k němuž náležela – a dosud náleží, rozlehlá zahrada. Potřebám třebotovské fary sloužila budova ještě ve 20. století.
„28. října 1942 vznikl požár, který zachvátil celou západní polovinu střechy,“ uvádí kronika Třebotova, která končí rokem 1952. Proto dále k tomuto datu uvádí, že „oprava požárem poškozené části budovy nebyla dosud provedena. K obývání je způsobila pouze východní část.“ Ještě v roce 1988 kolektiv historiků, kteří se zaměřují na dějiny hradů, tvrzí či zámků konstatuje, že „budova je velmi zchátralá“. Naštěstí ji ale nepotkal osud, jako mnoho jiných, jí podobných, staveb.
Chlouba regionu
Zkraje 21. století někdejší zchátralá tvrz přešla do rukou soukromých vlastníků, kteří se o ni začali starat a opravovat ji. Díky letité píli a nemalému krajíci financí se podařilo tvrz vypiplat do jejího současného stavu.
„Areál bývalé tvrze představuje hodnotnou ukázku reprezentativního sídla s navazující ohradní zdí. Jádrem je renesanční tvrz, se stavebními úpravami v několika historických etapách,“ stojí v odůvodnění památkové ochrany, která byla udělena v roce 1958, na webu Národního památkového úřadu. V posledních letech byla tvrz využívaná pro nejrůznější společenské akce a pro krátkodobé rekreačí ubytování.
