Pražští záchranáři zvířat, kteří ročně vyjíždí k tisícovce případů, se po 25 letech neocenitelné praxe nyní sami obrací na Pražany s prosbou o pomoc. Záchranka totiž nutně potřebuje nový vůz, který si ze svých prostředků nemůže dovolit. Pražská zvířecí záchranka se proto rozhodla vydat cestou veřejné sbírky, ve které Pražany žádá o 600 tisíc korun, dárci jsou poslední nadějí.
„Doufáme, že najdeme včas dostatek podporovatelů, co naší práci fandí, ať příště nemusíme do telefonu lidem říkat, že tu krvácející labuť na mostě holt jet zachránit nemůžeme,“ uvádí Kateřina Landová, zvířecí záchranářka specializující se na volně žijící živočichy v Praze.
Záchranáři denně v průměru najezdí 250 kilometrů, přičemž v průměru denně zachrání 10 zvířecích pacientů v ohrožení. Případy, kterými se záchranáři zabývají, jsou rozmanité: „Zamotaní holubi v sítích, sražené veverky, do skel naražení ptáci, netopýři v budovách, otrávení ježci a osiřelá mláďata. Mnohé případy vyprošťování či odchytů připomínají technické hasičské zásahy s poskytnutím první pomoci,“ vysvětluje Kateřina Landová.
Záchranáři poskytují pomoc přímo na místě, ve vážnějších případech ale dochází i k převozům: „Pokud je to třeba, rychle převážíme pacienta na specializovanou veterinu či do péče záchranné stanice. Mnoho zvířat ovšem po kontrole pouštíme obratem zpět na svobodu ve vhodném prostředí, jsou to zpravidla zvířata po vyproštění z nějaké pasti velkoměsta,“ říká Kateřina Landová.
Kuriózní případy
Najdou se ale případy, které jsou i pro zkušené záchranáře poměrně složitý úkol. Kateřina Landová například vzpomíná na případ, kdy záchranáři vyprošťovali daňka v říji z jednoho z pražských vnitrobloků. „Řešili jsme případ daňka, který ze stráně spadl do vnitrobloku, a hrozilo, že poškodí zaparkovaná auta. Daněk byl navíc v říji, takže byl trochu poblázněný. Naštěstí se nám daňka podařilo udržet na místě a přijela doktorka, která jej uspala, a my jsme ho převezli na bezpečné místo. Byla to akce pro 12 lidí,“ vzpomíná koordinátorka.
Lucce (41) z Nučic se v těle tvoří nádory! Potřebuje drahý a speciální lék, aby viděla vyrůstat syna
Nejčastějšími pacienty jsou podle ní ale divoké kachny. „Nejen že mají často střety s dopravou, nebo na ně útočí psi, ale specificky v Praze často hnízdí na výškových budovách se zelenými střechami. Oni tam vyvedou třeba 12 mladých, ale nemají pak kudy k vodě. Kachňata pak často z té výšky padají na zem, nebo umírají hlady. Takže často ty mladé nebo celé rodinky odchytáváme a vozíme je k vodě,“ vysvětlila Kateřina Landová pro Blesk.
Pražská zvířecí záchranka jezdí na zavolání a bezplatně. Využívá speciálních pomůcek a zkušeností s odchytem a manipulací s divokými zvířaty, využívá cenných znalostí přirozeného chování i behaviorálních adaptací zvířat na městské prostředí.
Z vybraných peněz má 500 tisíc putovat na nové auto a zbylých 100 tisíc na pohonné hmoty. Každý den fungování stojí průměrně 5000 Kč, což v sezóně obnáší 50 telefonátů, 10 přijatých zvířat a 250 najetých kilometrů. Mimo sezónu je to podle statistik záchranářů 30 telefonátů, 4 přijatá zvířata a 100 naježděných kilometrů.
Zvířecí záchranka funguje pod Domem ochránců přírody v Praze. Založil jí Český svaz ochránců přírody, který je lídrem ochrany životního prostředí v České republice a spolupracuje s Národní sítí záchranných stanic.
