Okolo padesáti hektarů exotické zeleně, na níž v Čechách jen tak nenarazíte, do toho ještě unikátní skleník Fata Morgana a jeho rozmanité expozice. Výstavní sály, restaurace či dokonce jedna z nejstarších pražských vinic – sv. Kláry: O rozvoj toho všeho se od roku 2016 nepřetržitě stará ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.
„Celkem ve své péči máme přes 30 tisíc druhů rostlin,“ těší jej. Ne všechny má návštěvník možnost spatřit naráz a zblízka. Ne zcela nepodstatná část se totiž po většinu roku nachází v pěstebním zázemí zahrady, odkud se tu a tam na čas předvedou příchozím. „Máme výhodu, že nejsme stálá expozice, takže každý měsíc jsou to tisíce různorodých druhů rostlin, které návštěvníci mohou vidět.“ Těch je za poslední dobu podle ředitele více než dost. Důvodů je prý několik.
Covid pomohl
Když v roce 2020 propukla světová epidemie koronaviru, nevyhnula se ani České republice. Řada kulturních institucí musela ze dne na den zavřít, bez ohledu na to, zda se její program děl v uzavřených prostorách či venku – což byl případ obou trojských zahrad, té zoologické i botanické.
Pro království flory to byla pořádná „ťafka“, neboť zatímco život rostlin v jejich nekonečném koloběhu pokračoval dál, krom zaměstnanců zahrady tu nesměl být nikdo, kdo by jej mohl sledovat zblízka. Ještě tvrdší ranou osudu pak pro zahradu byla skutečnost, že kvůli protiepidemickým opatřením se nemohly uskutečnit každoročně mimořádně oblíbené výstavy.
Odnesla to například pravidelně v březnu se konající výstava orchidejí ve skleníku Fata Morgana, jíž si přichází zpravidla prohlédnout přes 20 tisíc návštěvníků. Fungování zahrady je přitom závislé především na příjmech ze vstupného. S odstupem několika let však Černý epidemii covid nijak tragicky nevnímá. Spíše naopak.
„Nemáme si na co stěžovat,“ sdělil ředitel. „Po covidu máme vyšší návštěvnost. I se domnívám, že to pro nás byla příležitost, připravit návštěvníkům zkvalitnění našich expozic a dotáhnout nejrůznější investice do konce, což by za běžného provozu bylo obtížné,“ vysvětlil s tím, že nejrůznější terénní práce by se bezpochyby podepsaly do komfortu návštěvníků. „Z mého úhlu pohledu je zvýšená návštěvnost také důsledkem tohoto zkvalitnění.“
Rostliny rostou, zahrada se vyvíjí
Byť toho v uplynulých letech bylo uskutečněno dost, ve vývoji botanická zahrada ustrnout nehodlá. Nejrůznějších cílů a projektů se podle ředitele vyskytuje tolik, jako hub po dešti. „V tomto roce dokončujeme novou expozici Japonských mlžných lesů,“ vysvětlil s tím, že se nachází v blízkosti skleníku Fata Morgana.
„Na začátku příštího roku bychom měli dokončovat expozici Evoluce rostlin, kterou ocení zejména pedagogové a děti. Bude to, dovolím si tvrdit, světově unikátní expozice,“ doufá Černý, který připomněl, že se také chystá expozice severoamerické flóry nazvaná Pueblo, a rovněž dlouho očekávaný vodní svět. Veřejnosti by se měly otevřít v roce 2027. Ředitel doufá, že se realizace povede natolik, že bude lákat nejen návštěvníky z tuzemska, ale i ze zahraničí.
Hudbou budoucnosti je také plánovaná energetická soběstačnost a elektromobilita, k níž přispěje osazení fotovoltaických panelů na střechy zahradních budov. „Návštěvníci určitě ocení, že když kolem nich projedou zahradnické vozy, nebudou jim čadit pod nos výpary z dieselových motorů,“ myslí si Bohumil Černý.
Nepochybně to ocení i rostliny. A jelikož se na zahradě nachází i několik úlů, také včely a i jiný hmyz bude raději, když ubude výfukových plynů. „Do budoucna to uleví i našim výdajům za benzin,“ mne si ředitel ruce nad tím, že výrobou vlastní elektřiny na provoz zahrada také něco nemalého ušetří.
Prezidentka zapustila kořeny
Ale i v letošním roce má být botanická zahrada nač pyšná. V rámci její existence se jí podařil nevídaný milník! Těsně před vypršením jejího prezidentského mandátu navštívila v červnu české hlavní město bývalá prezidentka slovenské republiky Zuzana Čaputová. A zamířila i do botanické zahrady v rámci originálního projektu Kořeny osobností.
Jak ředitel připustil, šlo o první státnickou návštěvu takovéto významnosti v botanické zahradě! Dosud ji v rámci nejrůznějších oficialit navštěvovali diplomaté, velvyslanci, nebo bývalé hlavy států – například tehdy již emeritní prezident Václav Havel v rámci projektu vysadil „svůj“ strom, jímž byla třešeň pilovitá – sakura, a to v expozici Japonská zahrada.
Po Havlovi či po Madeleine Albrightové s Dalajlámou zapustila „kořeny“ i nyní už bývalá prezidentka Slovenska, která v Praze trávila jedny z posledních dnů ve funkci. „Byla velice příjemná. Na její návštěvu budou mnozí vzpomínat jen v tom nejlepším,“ podělil se s dojmy Černý, jenž zároveň prozradil, že jejím stromem byla lípa srdčitá neboli národní strom nejen Čechů a Slováků, ale Slovanů obecně.
Svůj strom ke své osobnosti
Jak už sama tato symbolika napovídá, výběr stromu nebyl zvolen náhodně. Stejně tak je tomu u všech významných person, které se projektu Kořeny osobností zúčastnily. „Zpravidla se snažíme najít určitou spojitost konkrétní osobnosti s určitou rostlinou,“ prozradila Blesku zakladatelka projektu Darina Miklovičová.
„Pokud bych měla uvést nějaký příklad, tak když v roce 2017 do botanické zahrady zavítal nejúspěšnější český žokej Josef Váňa, sázel buk lesní, protože jde o nejčastější rostlinu, která se při dostizích používá na překážky,“ vysvětlila Miklovičová. „Petra Kvitová sázela bílou magnolii, neboť bílá je barva Wimbledonu, který se jí podařilo dvakrát opanovat.“
Vzácný morušovník
Dalším důležitým aspektem je, aby se vysazené rostliny neopakovaly, a zároveň aby byl vzat ve zřetel fakt, jestli náhodou nejde o rostlinu ohroženou nebo nějak jinak vzácnou. Jedna z těch největších rarit je podle ředitele botanické zahrady spojena s válečným hrdinou Nicholasem Wintonem.
Ten měl obrovskou výsadu v tom, že si mohl vybrat svůj vlastní strom. Stal se jím roub z 200 let starého morušovníku, který mu rostl na zahradě, a jejž v roce 2016 jeho jménem zasadili děti ze Základní školy Sira Nicholase Wintona v Kunžaku.
Celkem už se do projektu, v rámci kterého nejrůznější osobnosti z vědeckého, kulturního, sportovního, politického, ale i charitativního prostředí vysadí do půdy botanické zahrady stromy či keře, zapojilo více než 120. A další jména budou přibývat.
