17°C
Bývalý komunální politik celkově usiluje o pět milionů korun za nezákonné a nepřiměřeně dlouhé stíhání a zásah do cti a dobré pověsti, dalších 2,6 milionu žádá za ušlý výdělek. Poukazuje na to, že obvinění z trestné činnosti bylo likvidační pro jeho politickou kariéru. V minulosti uvedl, že částka vyplacená ministerstvem spravedlnosti mu fakticky pokryla pouze výdaje na obhajobu v trestním řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 Hudečkovi letos v únoru přiznal zhruba 764 000 korun odškodného, proti čemuž se odvolaly obě strany sporu. Odvolací senát vyhlásí své rozhodnutí příští čtvrtek.
Hudeček čelil stíhání od roku 2013 do roku 2020. V době sdělení obvinění byl prvním náměstkem primátora. Poté se stal primátorem, než ho po prohraných volbách v listopadu 2014 nahradila Adriana Krnáčová (ANO). Jeho právník tvrdí, že stíhání znevěrohodnilo jak Hudečka samotného, tak i jeho politiku, a že kauzu využívala opozice. Po neúspěšných volbách musel Hudeček odejít z TOP 09 a jeho politická kariéra skončila. Nejenže se nestal primátorem, ale nebyl zvolený ani do funkce předsedy kontrolního výboru - podle právníka právě proto, že kvůli stíhání byl pro hlasující strany nepřijatelným kandidátem.
Společně s Hudečkem byl v kauze opencard obviněn i současný pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a jiní někdejší radní. Policie jim kladla za vinu, že neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k městské kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty.
Zkreslené protokoly
Hudečkovi hrozilo za porušení předpisů a pravidel hospodářské soutěže a za porušení povinnosti při správě cizího majetku dva až osm let vězení a také povinnost nahradit škodu. Pražský městský soud nejprve radní dvakrát uznal vinnými. Až po výměně soudce, který zkreslil protokoly z jednání, soudy obžalované lidi osvobodily. Podle konečného verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.
Obvinění se v kauze opencard hájili tím, že karta byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Schválení smluv jim navíc doporučila hodnotící komise. Bývalá pražská radní pro informatiku Eva Vorlíčková následně vymohla na státu zhruba půl milionu korun za nemajetkovou újmu a dalších přibližně 840 000 korun s úroky jako ušlý zisk a náklady na právníky. Celkem ale žádala 6,6 milionu Kč. Obdobně jako Hudeček tvrdila, že kvůli kauze nebyla znovu zvolena do funkce radní. Ministerstvo to označilo za hypotetickou domněnku a soud dal úřadu v tomto ohledu zapravdu.
