Sedm obviněných namalovalo modrožlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu v bubenečské Schwaigerově ulici letos v únoru. Za poškození cizí věci jim hrozí až tři roky vězení. Podle policie totiž způsobili škodu za zhruba 50.000 korun a pomalovaná oblast je památkovou zónou.
Aktivisté s právní kvalifikací ani s celým stíháním nesouhlasí. „Na dlažbě ve skutečnosti nejsou sebemenší stopy po barvě, která byla smyta proudem vody, a náklady, které byly formalisticky počítané firmou zabývající se odstraňováním sprejerských graffiti, naprosto neodpovídají realitě," uvedli v textu stížnosti, kterou ČTK poskytl advokát Jelínek.
Zkritizovali také samotný policejní zákrok s tím, že policisté je z místa eskortovali "se zapnutými majáky nepřiměřenou rychlostí jako nebezpečné zločince". „Tato spektakulární a naprosto zbytečná a nesmyslná policejní akce si možná vyžádala větších nákladů než spláchnutí barvy z dlažby vapkou," poznamenali. Zdůraznili, že všichni jsou bezúhonní a doposud netrestaní. Je mezi nimi docent z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, novinář či lektorka výtvarných kurzů, která podle aktivistů předem ověřovala nezávadnost použité barvy vůči povrchu dlažby.
Jedním z hlavních důvodů akce byla podle nich snaha upozornit na "nedotaženou" legislativní iniciativu směřující k vyvlastnění značného množství nemovitostí, které v Česku vlastní či spravuje Rusko. „Více než malba vlajky na pozemku České republiky je trestuhodné, že se představitelé státu touto věcí již dávno nezabývali," podotkli členové skupiny Kaputin ve své stížnosti.
Podle aktivistů je příznačné, že československý stát předal daný bytový komplex Sovětům 21. srpna 1986, tedy v den výroční invaze. „Legalita smlouvy uzavřené pod hlavněmi sovětských tanků je sama o sobě pochybná a navrácení majetku a vyhoštění zjevně nepřátelských osob mělo být dávno samozřejmostí. Je legitimní protestovat proti nečinnosti orgánů státu a je naprosto nelegitimní, aby na nenásilný projev občanského aktivismu stát neadekvátně odpověděl prostředky trestního práva," napsali.
K naplnění skutkové podstaty trestného činu poškození je podle autorů stížnosti zapotřebí úmyslného poškození. Trvají na tom, že takový úmysl neměli a naopak vybrali barvu tak, aby případnému poškození zamezili. Připomněli, že za podobné symbolické činy - namalování bílých křížů na Staroměstském náměstí za oběti covidu či obdobné použití svící na nádvoří Pražského hradu - nikdo pohnán k odpovědnosti nebyl. A to přesto, že svíce podle nich poškodily dlažbu, jejíž restaurování si vyžádalo statisícové náklady.
