Podle záchranné stanice si jaro letos neobvykle pospíšilo. „Letos je všechno nějak rychlejší a intenzivnější. Sezóna mláďat přišla dříve a aktuální počty přijímaných mláďat jsou vysoké,“ uvedla záchranná stanice na svých sociálních sítích s tím, že tisícého pacienta letos přijala o osm dní dříve než loni (letos 25. dubna, loni to bylo až 3. května), dvoutisícího dokonce o 12 dní dříve (letos 25. května, loni až 6. června).
Z mláďátek se do záchranné stanice dostávají nejčastěji kachňátka, těch v záchranné stanici ošetřili k letošnímu 26. květnu celkem 238, v péči měli také 121 miminek holuba hřivnáče, 90 sýkorčat, 40 malých kosů, 77 zajíčků nebo 58 veverčátek. „V těchto dnech se opravdu nezastavíme a pečujeme o živočichy doslova ve dne v noci. Držte nám palce, ať to zvládneme i letos a poskytneme živočichům tu nejlepší péči, jakou umíme,“ dodala stanice s tím, že zvířecí miminka potřebují často velmi speciální stravu - třeba veverčata, ježčata či plší mláďata se krmí sušeným mlékem pro štěňata, ptačí holátka zase potřebují speciální hmyzí kašičky, voskové červy nebo muší larvy.
Lidé často nevědí, co s nalezeným mládětem v přírodě dělat, kdy skutečně potřebuje pomoci a kdy ho můžeme s klidem nechat být, ač působí bezbranně. Na webu záchranné stanice jsou proto k dispozici příručky, které shrnují, co ve které situaci dělat. „Pozor, neuvážená a neodborná ,pomoc' může další život mláděte tragicky poznamenat a nezřídka vést i k jeho rychlé smrti. Při nálezu mláděte proto sami nikdy nic nepodnikejte, dokud se neporadíte se zvířecími záchranáři,“ uvádí stanice v příručce zaměřené na mláďata.
Upozorňuje také, že by si lidé žádné mládě volně žijícího živočicha nikdy neměli nechávat doma - porušili by tím totiž zákon na ochranu přírody, podle kterého jsou povinni bezodkladně předat mládě volně žijícího druhu do péče záchranné stanice.
„Odchov ptačích i savčích mláďat je velmi náročný a vyžaduje kromě odborných znalostí i dostatek času a technické a prostorové zázemí. Většina ptačích mláďat se krmí po 15 minutách od rána do večera. Savčí mláďata se krmí sice po 2–4hodinových intervalech, zato ale i v noci. Ptáčata i savčí mláďata potřebují kvalitní potravu, která se liší podle druhu zvířete a často se nedá běžně sehnat. Mláďata také vyžadují zahřívání, často si nejsou schopna udržet tělesnou teplotu. A ani dodržení všech postupů vám bez odborného dohledu absolutně nezaručí, že mládě přežije,“ dodává stanice.
Kontakt
„Až polovina mláďat ve stanici končí zbytečně – z dobré vůle lidí, kteří je z přírody bezdůvodně odnesou. Při nálezu mláděte, o kterém se domníváte, že pomoc potřebuje, nás, prosíme, vždy nejprve kontaktujte na našem pohotovostním čísle 773 772 771. Situaci zhodnotíme a navrhneme další postup,“ prosí stanice.
