Nejen magistrát, ale i jednotlivé městské části začínají s příchodem léta řešit, jaká je ideální výška travnatých ploch v metropoli. Sami Pražané se přou, jestli má ulicím vévodit anglický trávník, nebo zarostlá džungle. Nejen alergici si stěžující na pyl, ale například pejskaři by rádi měli trávu co nejnižší, protože jinak mají problém dohlížet na volně puštěného hafana. Proti nim stojí další skupina, která poukazuje na ochlazovací funkci porostu ve městě. Navíc slouží jako domov mnoha bezobratlým živočichům

Komu se nelení, tomu se zelení

Plochy zeleně slouží různým účelům. Magistrát je v rámci celého města rozděluje do 3 skupin a dále ke každé skupině přiřazuje tři stupně podle náročnosti na údržbu:

Plochy celopražského významu

Jde o okrasné, takzvané parterové trávníky. Nachází se například v parku Rajská Zahrada v Praze 3. Jsou to travnaté plochy vysoké kvality, které se musí intenzivně udržovat a pravidelně zavlažovat. Některé z nich mají zákaz vstupu se psy, lahodí spíše lidskému oku, než aby je mohli obyvatelé aktivně využívat. Například v Praze 3 nesmí výška seče klesnout pod 8 cm. Seč je prováděna jednou, maximálně dvakrát měsíčně v závislosti na počasí.

Okrasné trávníky v parku Rajská zahrada v Praze 3.
Autor: Jiří Marek

Plochy místního významu

Zde se nachází parkové a sídlištní trávníky. Zelené plochy z této skupiny jsou vnímány jako pobytové. Lidé na nich venčí své čtyřnohé miláčky, rozbalí deky a mají piknik nebo po nich chodí naboso. Oblíbenou aktivitou na trávnících jsou také různé sporty. Typickým příkladem jsou zelené plochy parku Parukářka. Zde podle Prahy 3 probíhá úprava maximálně jednou měsíčně, přičemž výška seče nesmí klesnout pod 10 cm.

Ostatní plochy

Do této skupiny patří komunikační zeleň, zátěžové a krajinné trávníky. Nejdůležitější vlastností takových trávníků je odolnost vůči zátěži. Útočí na ně totiž výpary z aut, posypová sůl nebo psí moč. Navíc na trávě tu a tam zaparkuje bezohledný řidič a nejeden vandal si v opilosti kopne do volně rostoucí květiny. Tyto plochy má na starost Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK). „Všechny typy zeleně ve správě TSK dohromady tvoří v součtu tak významnou plochu, že ji vedle příměstských lesů a parků lze nazvat zelenými plícemi Prahy,“ uvádí na svém webu TSK.

Nejnáročnější travnaté plochy na údržbu se nachází ve vnitřní Praze. Jde o parky na konstrukci, travnaté plochy před významnými budovami nebo parky ve správě TSK. „Tyto plochy jsou zařazeny do intenzitní třídy I. a péče o ně spočívá v 8-15 sečích, jarním a podzimním výhrabu trávníků, zálivce a dalších pracích,“ stojí v dokumentu Péče o travnaté plochy z pera TSK.

Méně náročné jsou trávníky ve vnitroblocích sídlišť, lemy parkovišť, zelené dopravní pásy nebo cyklostezky v intravilánu. Chrání obyvatele vůči prachu a škodlivinám. Sekají se 5krát až 10krát ročně na výšku 7 až 10 centimetrů. Do třetí skupiny nejméně náročné na údržbu patří všechny ostatní plochy, například zeleň ve škarpách, rumištní plochy nebo budoucí květnaté louky.

Na délce záleží

Odbor ochrany prostředí hl. m. Prahy vydal v roce 2019 metodiku, která reagovala na opakující se období sucha a horka. Jak u parterových, tak u parkových a pobytových travnatých ploch doporučují autoři metodiky zkracovat trávu pouze o 1/3 výšky. Posekaná tráva se musí po práci odstranit. Používat by se navíc měly pouze rotační sekačky. „Křoviňákem“ se seká pouze v nerovném terénu, jinak se používat nesmí!

Jak postupovat? Sekat by se mělo chodit brzy ráno, rosa až do půlky října nevadí. Se sečí se končí vždy, když dosáhne teplota 26 stupňů Celsia. Po sekání by se měly travnaté plochy ihned zalít vodou. „Závlaha pro parterový, pobytový a zátěžový trávník se pohybuje v dávce od 2 do 6 litrů na 1 m2 travnaté plochy na jednu závlahovou dávku,“ dodává Odbor ochrany prostředí. Metodiky se chopily jednotlivé městské části a aplikovaly ji na svém území.

Když je hic, nic se neseká

Dvě obecná pravidla platí pro všechny pražské traviny. Pokud teplota vzduchu dosáhne více než 26 stupňů Celsia, neseče se. Stejně tak, pokud trvá dlouhodobé sucho a horko bez závlahy, sekačky zůstanou zaparkované v garáži. „Dojde sice krátkodobě ke snížení užitné hodnoty travnaté plochy, ale seč v takovýchto podmínkách může travnatou plochu výrazně dlouhodobě poškodit,“ stojí v metodice. Odumřely by jemné travní komponenty a trávník by ovládl plevel, případně by se na ploše rozvinuly choroby. 

Video
Video se připravuje ...

Jak se starat o svou zahradu v červnu? Tyto základní tipy vám rozhodně pomohou! Videohub

Fotogalerie
13 fotografií