Internetem od středy koluje poměrně děsivé video nekonečné fronty několika desítek žáků devátých tříd, kteří se nedostali na střední školu a čekají na pohovor na 1. Slovanské gymnázium v Masné ulici, které vyhlásilo druhé kolo přijímacího řízení. Celkově má škola 60 míst, na druhé kolo zůstalo míst volných 12 a ve frontě byly stovky dětí. Situace vypadá zoufale.
Přesto na čtvrteční tiskové konferenci radní pro oblast školství Antonín Klecanda (STAN) veřejnost uklidňuje, že míst pro pražské děti je v pražských školách dostatek. „Hlavní město v letošním roce má na středních školách k dispozici 17 100 míst, v devátých třídách základních škol v Praze je přitom letos asi 11 500 žáků.“ Jak je tedy možné, že stovky dětí se „rvou“ o jednotky míst?
Pomůže digitalizace?
Zásadní problémy jsou dva. Ten první je podle Klecandy především zastaralé formě přijímacího řízení. „Děti mohou podávat dvě přihlášky, pokud se hlásí na umělecké obory, mohou podat až čtyři. Řada uchazečů se dostane na všechny 4 školy, reálně se přihlásí ale na jednu, na zbylých třech však „zabírá“ místo,“ říká. Tuto situaci moc dobře ze své praxe zná i Renata Schejbalová, která je ředitelkou prestižního pražského gymnázia Nad Štolou a zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.
„Naše škola letos přijímá 60 uchazečů, zápisový lístek do určeného data však odevzdalo pouze 40 zájemců. Sedla jsem tedy k telefonu a začala obvolávat rodiče uchazečů, kteří skončili tzv. pod čarou. Následují dvě možné situace. Jedni zůstávají na škole, která je vzala dříve než my. Druzí, i přes to, že jsou přijati na jinou školu, naši nabídku přijímají. A pak zase dítě „nějaký čas“ zabírá místo na škole, kde bylo původně přijato, ale nakonec nastoupí k nám. Než se celý tento zastaralý postup „sesype“ a děti jsou na školy přijaty, uběhne 14 dní až měsíc,“ popisuje děsivou anabázi Schejbalová, jedním dechem ale dodává, že než obsadila 20 volných míst, skončila u 110 uchazeče "pod čarou".
Řešením by podle ní bylo zrušit současný systém přijímacího řízení a nahradit ho systémem elektronickým. „Systém papírových přihlášek a zápisových lístků patří do minulého století a výrazně přispívá k tomu, že rodiny deváťáků různě taktizují a snaží se vystihnout školy, kde by v tom daném roce nemusel být takový nával,” říká ve firemním časopise Miroslav Hřebecký, programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin. Věří také, že po letošním fiasku s přijímacím řízením a novým ministrem školství Mikulášem Bekem se diskuze o digitalizaci přijímacího řízení výrazně posune.
Podle Renaty Schejbalové by elektronické přijímačky měly fungovat následovně: „Zavedly by se jednotné identifikátory. Dítě by si pak mohlo podat přihlášky na 4 až 5 škol, u kterých by si určilo preference. Po napsání testů je systém propojí se školami, na které jejich výsledky dostačují. To znaměná, že by pak nebylo přijaté na víc škol a nezabíralo by místo.“ „Jsem přesvědčen, že soukromý sektor by toto zvládl nastavit a veřejný jistě také,“ dodává Hřebecký.
Středočeské děti v Praze
Druhý problém přetlaku na středních školách je to, že v Praze nestudují pouze pražské děti, ale hojně se sem ke studiu hlásí i děti ze Středočeského kraje. Podle radního Klecandy jich v letošním roce bylo až 40 % všech uchazečů. To je samozřejmě problém, který hlavní město nezvládne řešit samo.
„Já ještě jako starosta Kolovrat jsem v roce 2015 žádal stát o dotaci na výstavbu nové školy. Jenže ze státu jde do Prahy na rozvoj školství od roku 2016 přesně nula korun. Praha dává každoročně do rozvoje školství 2 miliardy korun, z těchto peněz ale nejsme schopni zařídit kapacity pro Prahu i Středočeský kraj.
Gymnaziální třídy
Veřejnost logicky kritizuje i předchozí vedení Prahy, že situaci nechal dojít tak daleko. Bývalý radní pro školství Vít Šimral (Piráti) ale kritiku odmítá. „Na základě odborných studií i průzkumů jsme se rozhodli navýšit kapacity středního všeobecného vzdělání, po kterém je v současné době největší poptávka. Podařilo se nám ve dvanácti odborných školách zřídit, tzv. gymnaziální třídy, které zájemcům nabízejí všeobecné studium. Kapacitu jsme tak zvýšili o 400 míst, tedy o jednu čtvrtinu,“ vysvětluje Šimral. Zřizování tohoto druhu tříd by mělo i nadále pokračovat.
Co dělat po nepovedených přijímačkách na střední školu? Videohub
