18°C
Živnostníkům a drobnějším podnikatelům, kteří před válkou na Ukrajině utekli do Česka, pomůže znovu rozjet své podnikání mentoringový program DoToho! Uprchlíci díky němu mohou snadněji proniknout na český trh a překonat všechny obtíže spojené se zakládáním firmy, napomáhají jim v tom zkušenější podnikatelé, kteří v programu plní úlohu tzv. mentorů. Projekt už v uplynulých dvou letech pomohl stejným způsobem celé řadě českých malých a středních podniků, zaběhnutý program tak jen rozšíří svou působnost i pro ukrajinsky hovořící začátečník.
Program DoToho! funguje především jako platforma, díky které již etablovaní podnikatelé nabídnou své zkušenosti a know-how těm, kteří si v začátcích neví rady. Děje se tak formou různých přednášek, workshopů nebo podcastů. Velká síť nejrůznějších kontaktů pomáhá podnikajícím nováčkům spojit se s expertem na problematiku, se kterou se zrovna potýkají. „Nejčastější překážky, se kterými se na cestě k podnikání Ukrajinci v Česku potýkají, jsou především jazyk, právní otázky, orientace v komunikaci s úřady a velká byrokracie. To vše chceme obsáhnout ve workshopech, článcích atd. Navazujeme také spolupráci s právními firmami, které mají zkušenosti se systémem jak v Česku, tak na Ukrajině,“ vysvětluje projektová manažerka Daria Kulachek.
Ukrajina je napřed
Založit vlastní živnost je na Ukrajině mnohem jednodušší proces, než v Česku. Zatím co zakládání firmy na Ukrajině je otázka jednoho dne, v Česku tento proces může trvat i několik měsíců. „Na Ukrajině funguje aplikace pro komunikaci s úřady, kde je vše na jednom místě. V Česku taková věc nefunguje a všechny úřady musíte oslovovat samostatně, nebo přes datovou schránku, je to mnohem zdlouhavější proces. Pro lidi z Ukrajiny je to občas nepochopitelné, že musí přijít do každé instituce samostatně,“ vysvětluje Daria Kulachek.
Ambasadorkami projektu se staly tři ukrajinské podnikatelky, které si již složitým procesem zakládání firmy v Česku prošly. Jednou z nich je Ksenia Ryntovt, majitelka firmy s designovým dřevěným nábytkem v Charkově. Jejich sériovou výrobu i showroom bohužel zničilo bombardování, ze všech sil se i tak snaží dokončit rozdělané zakázky, získat nové je ale na Ukrajině téměř nemožné. Firma má 15 zaměstnanců, kteří jsou téměř všichni muži a Ukrajinu tak nemohou opustit, práce je podle Ksenie jediné, co je drží nad vodou.
Vrátit se, nebo zůstat?
„V současnosti je situace trochu klidnější, ale i tak je to v Charkově stále nebezpečné, sem tam jsou z dálky slyšet výbuchy a úplný pocit bezpečí necítíte ani doma, ani v práci. Všichni ale věříme, že by za několik měsíců mohla být situace lepší, jsem optimistická,“ popisuje pro Blesk Ksenia. Do Česka se dostala loni v březnu, a jak sama říká, náramně se jí zde líbí: „Česká kultura a tradice jsou mi velmi blízké. Prahu jsme navštívili několikrát už před válkou, moje dcera zde totiž už 8 let studuje, takže jsme něco o Česku měli nastudováno už předtím.“ Otázka, zda se plánuje někdy v budoucnosti na Ukrajinu vrátit, je pro ni velmi těžká a sama si ji každý den klade, odpověď ale zatím nezná.
Čeští spotřebitelé se podle ambasadorek ve svém chování od těch ukrajinských příliš neliší. Podle Ksenie Konovalové, která v na útěku v Česku založila marketingovou agenturu, ale čeští zákazníci například ve svém podnikání plně nevyužívají potenciál sociálních sítí. Proto vnímá jako svou misi toto napravit. Podobně to vidí i Olena Zhurakivska, která provozuje kavárnu v Pražských Holešovicích. Zákazníci jsou podle ní v zásadě stejní, Ukrajinci si podle ní oblíbili některé typicky české pochoutky stejně, jako Češi ty ukrajinské.
