9°C
Blesk.cz: Co vás přimělo vstoupit do komunální politiky?
Michal Vronský: „O zdejší komunální politiku se zajímám více než 15 let. Začalo to tak, že jsme se s bývalým starostou Jiřím Ptáčkem v té době rozhodli vytvořit internetový časopis, který byl protiváhou tehdejších Radničních novin. Ty byly zcela pod kontrolou tehdejšího vedení radnice, a opozice k nim neměla přístup. Všechno vznikalo za zavřenými dveřmi a my jsme chtěli, aby radnice byla transparentnější. Například se nepořizovaly videozáznamy z jednání zastupitelstva, takže jsme chodili s kamerou na zastupitelstvo a po nocích jsme záznamy dávali dohromady. Postupně jsme pochopili, že pokud chceme skutečně věci ovlivnit a měnit, nejúčelnějším způsobem bude vstoupit do nějaké politické strany a začít se na rozhodování přímo podílet.“
Úřad starosty jste přebíral po svém spolustraníkovi, jak byste na něj chtěl navázat?
„Myslím, že většina komunálních politiků by vám řekla, že to čtyřleté období na rozjetí a dotažení různých projektů je někdy málo. My teď máme velkou šanci na to předchozí období navázat, nabízí se nám velká kontinuita nejen kvůli tomu, že jsme s panem Ptáčkem dobří známí a spolustraníci, ale také díky tomu, že naše koalice je na velmi podobném půdorysu. Máme velkou šanci dotáhnout do konce všechny rozjeté projekty. Jiřímu Ptáčkovi se podařilo radnici komunikačně otevřít, udělal z ní svižný a komunikující úřad. Není to černá věž, kde nahoře sedí pan starosta, ale je to místo, kam lidé mohou přijít se svými problémy. Každý měsíc děláme setkání s občany, kde jsme pod palbou otázek, na které se snažíme odpovídat. V očích veřejnosti to zvyšuje naší důvěryhodnost a to je podle mě velmi důležité. Je to něco v čem chci určitě pokračovat.“
Je něco, co byste naopak chtěl dělat jinak?
„Byl jsem součástí vedení radnice a na spoustě jejích rozhodnutí jsem se podílel. Jediná systémová věc, co je teď aktuální a co momentálně řešíme, je například spolupráce s Technickou správou komunikací (TSK) při odklízení sněhu. V žádném případě si nechci na TSK stěžovat, ale je jasné, že při větším přívalu sněhu nemohou vše zvládat na sto procent. Já bych tohle rád nějakým způsobem decentralizoval a zapojil do toho více subjektů, jako např. dobrovolné hasiče.“
Co máte na Praze 3 nejraději?
„Já sám cítím, a také to víme z různých dotazníků, že obyvatelé trojky jsou velmi hrdí na to, že jsou právě z Prahy 3 a je to svým způsobem součástí jejich osobní výbavy. To je velmi důležité, mít vztah k obci, nebo místu kde žiji. To tady velmi funguje a jsem za to nesmírně rád.“
V čem naopak spatřujete největší aktuální problém Prahy 3?
„Vnímám tady určitou nevyváženost mezi těmi různými částmi Prahy 3. Je to něco co je dané historicky. Například rozdíl mezi dolním Žižkovem a Vinohrady je poměrně patrný. Pro Husitskou ulici to je problém a je potřeba ji oživit. Velkou výzvou je také výstavba na Nákladovém nádraží Žižkov, v horizontu patnácti let zde vyroste asi 10 000 bytů, což znamená zhruba 20 000 – 25 000 nových obyvatel, to je jako okresní město. Úkolem radnice je ohlídat, aby tam vznikla veřejná vybavenost jako školy, školky, zhuštění veřejné dopravy, tak aby se nezhoršily životní podmínky obyvatel, kteří zde už žijí. Tohle všechno je velká výzva, ale může to být také hrozba, byl bych rád, kdyby ta nová čtvrť byla přínosem i pro stávající obyvatele.“ ""
Co byste po sobě chtěl na konci vašeho volebního období zanechat?
„Máme vytipované konkrétní ulice na starém Žižkově, které jsou vhodné pro výsadbu stromořadí. To je věc, po které je velká poptávka, a která v horkém počasí umí pohyb po městě velmi zpříjemnit. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo takto přetvořit co nejvíce ulic, kde je to možné.“
Hodně emocí v minulém období vzbudil záměr přejmenovat Koněvovu ulici, na tomto rozhodnutí nehodláte nic měnit?
„Jako zastupitelstvo jsme tento záměr podpořili a podporujeme jej i nadále. Momentálně je věc v rukou magistrátu a my s ním máme domluvu, že ve chvíli, kdy magistrát rozhodne, začne běžet tříměsíční lhůta, než k samotnému přejmenování dojde. Nechceme tím nikoho naštvat, takže během té doby chceme lidem co nejvíce usnadnit výměnu občanských průkazů. Rádi bychom v kulturním centru Vozovna zřídili dočasné přepážkové pracoviště, abychom jim tuto komplikaci co nejvíce usnadnili. Plánujeme také informační kampaň.“
Jeřáb odstranil sochu maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6, 3. dubna 2020. Aktu.cz
A otázka na odlehčení na závěr, nemáte o Praze 3 například nějakou zajímavost, kterou podle vás moc lidí neví?
„Já se o historii Prahy 3 hodně zajímám a sbírám různé pohledy. Ale nedávno jsem se nachomýtnul k jedné diskusi a ukázalo se, že s námi u stolu sedí příbuzný někoho, kdo ještě za komunismu v osmdesátých letech pracoval jako úředník tady na radnici. A podle jeho svědectví, údajně ještě v osmdesátých letech, byly součástí inventáře této radnice dělové koule z bitvy na Vítkově. Bohužel se ale asi rozkradly a dnes už tu nejsou.“
Bezpečnější doprava
O dalších tématech starosta pohovořil pro ČTK. Praha 3 podle něho plánuje v tomto volebním období zřizovat nové zóny s omezením rychlosti na 30 kilometrů v hodině. Praha 3 již v minulosti zavedla takzvané zóny 30 v okolí Biskupcovy ulice, na Jarově a v oblasti ulic Na Parukářce a Ke Kapslovně. Podle Vronského z průzkumu veřejného mínění vyplynulo, že obyvatelé tento způsob zklidňování dopravy většinově podporují. Pro následující zónu radnice vytipovala Jeseniovu, kde po ní lidé dlouhodobě volají.
Při zřizování zón chce radnice nejprve komunikovat s místními obyvateli, aby předešla sporům. Příští rok podle starosty vznikne dopravní studie a zhruba v polovině roku by městská část chtěla zahájit participaci s obyvateli Jeseniovy. Další zóny by pak měly následovat tak, aby na sebe navazovaly, dodal starosta.
Nové školky a školy
Praha 3 plánuje mimo jiné rekonstrukci budovy na Havlíčkově náměstí, kam by se měla vrátit základní škola. Podle Vronského se nyní zhruba dva roky bude připravovat projekt. Další škola má vzniknout v oblasti Habrové ulice a třetí přístavbou historické budovy Nákladového nádraží Žižkov. Kromě toho má v Praze 3 v následujících letech přibýt pět mateřských škol.
Radnice bude podle starosty dále spolu s magistrátem a jednat o přesné podobě dohod s jednotlivými developery. „Myslím, že ještě dva roky se bude intenzivně jednat,“ řekl. Dohody se budou týkat i podoby jednotlivých projektů, radnice chce například zajistit, aby nová čtvrť na nákladovém nádraží byla průchozí s přístupnými vnitrobloky.
