A je to poměrně škoda, poněvadž éru husitského vojevůdce tato neveliká tvrz ještě zažila. Vesnice byla prvně písemně doložená podle historika Františka Holce, jenž vedl autorský kolektiv knihy Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě ve Slezsku: Praha a okolí „v nedatovaném formuláři na konci 13. století.“ Začátkem 15. století v době doutnajících husitských nepokojů je doložena i tvrz, ačkoliv mohla být založena mnohem dříve.
Opevněný východ Prahy
Tvrz Stupice se vší pravděpodobností stávala tam, kde se dnes nalézá neveliká vesnice téhož jména, která je součástí obce Sibřina. Ta se nachází východně od vsi, zatímco na jihu, severu i západu se rozprostírá nynější hlavní město, konkrétně Královice, Újezd nad Lesy, Koloděje a Hájek u Uhříněvsi.
Jelikož se východně od Prahy nalézaly v dávné minulosti neprostupné lesy, kde měly své tlupy nejrůznější lapkové, v každé vesnici se nacházela nějaká menší nebo větší tvrz. Vysledovali bychom ji jak v Sibřině, tak ale i v Kolodějích.
Královická tvrz ze 14. století se dokonce dochovala do dnešních dnů, zrovna tak jako tvrz v Kolodějích, z níž je dnes reprezentativní zámek. Ale zatímco z tvrze v Dubči zbyly jen pozůstatky zdí a u nedalekého Lítožnického rybníka pozůstatky zdiva tvrze Lítožnice, v případě Stupic není po tvrzi ani památky, jelikož už na přelomu 19. a 20. století historik August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého konstatoval, že: „ve vsi Stupicích nedaleko Uhříněvsi již dávno známky po bývalé tvrzi zanikly.“ Snad stávala kdesi v místech ulice, lakonicky nazvané Na Tvrzi.
„Deštník“ před husitskou bouřkou
V průběhu staletí a dekád se u Stupic měnili majitelé. Nezřídka byli i z řad pražských měšťanů, jedním z nich byl například Matouš Chebský. „Později tu seděla rodina, jež měla trubku na štítě, zejména Heřman, který měl manželku Elišku z Lužic a s ní nějaký statek v severních Čechách vyženil,“ píše Sedláček. „Stupice koupil pak Martin Rotleb z Koloděj, tuším teprve potom, když (1408) Koloděje prodal.“ Jde o známé jméno - ve své době byl Martin Rotleb mincmistrem.
Tou dobou to už v českém kotli pozvolna „vřelo“ husitstvím. Naplno propuklo po roku 1415, kdy byl v Červenci upálen Jan Hus. O čtyři roky později zemřel král Václav IV. a Čechy začala sužovat občanská válka mezi přívrženci husitství a katolictví. Především v té době se budované tvrze měly nejvíce osvědčit. Jak si vedla ta ve Stupicích?
Spousta vsí a obcí během válek obvykle zaniká. Období husitství a tehdejších válek v tomto ohledu nebylo výjimkou. Husitskou éru takto nepřečkala například vesnička Hol v Klánovickém lese. Stupice toto nelehké období, jak dokládá nynější existence této vesnice, přečkaly. „Staroměstská rada rada v r. 1431 dočasně stupickou tvrz postoupila Václavovi z Kralovic,“ píše Holec. Ten je posléze postoupil dále.
85 let od smrti „tatíčka“ Masaryka. Prezidentem byl z donucení, Osvoboditele „osvobodila“ až mrtvice
Spojení s Koloději a zánik
Jak vidno, život ve Stupicích ovlivňovala jak Praha, tak i nedaleké větší obce – ostatně ani dnes nejsou Stupice kdovíjak veliké. Ve spíše poklidné vesničce žije okolo 150 obyvatel. „Někdy před r. 1489 byly Stupice připojeny ke kolodějskému panství,“ konstatuje Holec.
Koloděje v té době patřily za pomyslné centrum oblasti, jednu dobu je dokonce měli v držení Jan Jindřich Lucemburský – bratr Karla IV., a později jeho synové Prokop s Joštem. Kolodějská tvrz, později přestavěná na hrad a posléze na zámek, je jednou z chloub hlavního města. Občas v něm pobýval i Tomáš Garrigue Masaryk, než se natrvalo rozhodl pro lánský zámek, v nedávné minulosti Koloděje využívala i vláda České republiky. Zato tvrz ve Stupicích? Po připojení ke Kolodějím „brzy nato zanikla.“
Trailer na nejdražší český film všech ndob - Jana Žižku. Bioscop
