9°C
„Na ministerstvu průmyslu a obchodu jsme se rozhodli s těmito projekty pomoci. Vytvořili jsme spolu se zástupci hlavního města Prahy pracovní skupinu a v rámci ní jsme se zaměřili na řešení problémů, které rozvoj rozvoj popsaných projektů komplikují,“ řekl Síkela.
Vedení pražského magistrátu chce podle Hlaváčka snížit závislost města na dodávkách ruského plynu. „Chceme kombinovat potenciál splaškových vod, potenciál Vltavy a do budoucna vylepšení spalovny odpadu,“ řekl. Dnes jsou zdroji tepla v Praze podle náměstka z 61 procent zemní plyn, z 27 procent nakupované teplo a z devíti procent elektřina. Tři procenta připadají na ostatní zdroje.
Praha nyní podle Hlaváčka připravuje výstavbu energocentra, kde by se využívaly splaškové vody z Ústřední čistírny odpadních vod. V první fázi se budou využívat velkokapacitní tepelná čerpadla, která budou získávat tepelnou energii pro dodávku na Julisku a Veleslavín v Praze 6 a Holešovice a Bubny v Praze 7. Ve druhé fázi by podle náměstka měly být napojeny Řepy a Západní Město. Počítá se i s napojením na kolektorovou síť a případným dalším rozšířením.
Nákladové nádraží
Podle místostarosty Prahy 3 Pavla Dobeše je cílem zavést energeticky úsporná řešení i pro vytápění budov, které vzniknou v areálu Nákladového nádraží Žižkov. Území o 60 hektarech by se mělo zastavět. Potřebnou změnu územního plánu nyní Praha připravuje. V areálu nádraží, které je od roku 2013 kulturní památkou, by tak podle Dobeše v budoucnu měly vzniknout kulturní a společenské prostory včetně sídla Národního filmového archivu, dvě nové základní a pět mateřských škol, poliklinika a pobytové zařízení pro seniory. Bytové domy a komerční prostory tam chtějí stavět developerské společnosti jako Sekyra Group, Central Group či Penta Real Estate. Nová městská čtvrť je projektovaná až pro 23 000 obyvatel.
Nádraží vzniklo v letech 1931 až 1935 a přestalo fungovat v roce 2002. Osud Nákladového nádraží Žižkov se řeší roky. Původně mělo ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo.
V Evropě se podle Síkely spotřebuje na vytápění budov 40 procent energií. Spotřeba energií na vytápění v Česku je podle něj třetí nejvyšší v Evropě. Česká republika přitom dováží většinu plynu z Ruska, vláda podle Síkely proto k překonání energetické krize připravuje mimo jiné rozvoj komunitní energetiky, vícezdrojovou podporu rozvoje tepelných čerpadel a podporu energetického poradenství, jak snížit individuální spotřebu.
Hřibův náměstek o bytové krizi v Praze: Za 30 let tu budou žít dva miliony lidí Markéta Volfová, Lukáš Červený
