Obrazárna, která patřila k návštěvnickým lákadlům Hradu, je zavřená od roku 2019, kdy se v ní rozbila klimatizační jednotka. Prostor patřil k těm, kde bylo nejstálejší klima nutné pro staletí stará díla, která potřebují stabilní vlhkost a teplotu. Hrad připravil projekt na rekonstrukci Obrazárny, s příchodem covidu-19 ale přišly ztráty na příjmech z cestovního ruchu, které přípravy zbrzdily. Obrazy jsou umístěny v klimatizovaném depozitáři.
Císařská konírna má jako jediný podobný prostor na Hradě stejné klimatické podmínky jako Obrazárna, je však menší. Obrazárna Pražského hradu je jedna z nejstarších kontinuálně existujících tuzemských uměleckých sbírek, v novodobé podobě byla otevřena v roce 1965. Kolekce evropského malířství zahrnuje díla starých mistrů německé a nizozemské renesance, italské renesance a manýrismu i umělců středoevropského a holandského baroka.
Jsou mezi nimi i dva oltáře nizozemských malířů Joose van Cleve (asi 1485 až 1540/1541) a Geertgena tot Sint Jans (1460 až asi 1495), které podle autorky výstavy Elišky Fučíkové mohou mít původ ve sbírce Rudolfa II. Oba triptychy s námětem klanění tří mágů se na Pražský hrad vracejí po 220 letech. V roce 1797 byly zapůjčeny Společnosti vlasteneckých přátel umění, na jejíž sbírkách později vznikla Národní galerie.
Obraz Joose van Cleve
Obraz Joose van Cleve vyobrazuje kromě samotného klanění tří mágů sv. Jeronýma s donátorem a třemi syny a sv. Lucii s donátorkou a třemi dcerami. Klanění tří mágů či králů patřilo k oblíbeným tématům antverpského malířství 20. a 30. let 16. století, což platí i o dílně Joose van Cleve. Malířský styl datuje pražský triptych do doby kolem roku 1520. Potvrdil to i dendrochronologický průzkum dobové desky, strom byl poražen mezi lety 1518 až 1524, uvedla dnes Fučíková. To, že obraz vznikal v dílně a zřejmě existuje několik jeho variant, podle ní doložil průzkum, který odhalil pod malbou písemné údaje o barvách, předepsaných pro výsledné provedení.
Obraz Geertgena tot Sint Jans
Také druhý obraz ukazuje vedle dvou světců donátora a jeho ženu. O životě Geertgena tot Sint Jans, vlastním jménem Geertgen van Haarlem, je známo málo. Na pražském Klanění je dostatek místa věnován krajině a pohledu na betlémskou náves, oživenou početnou stafáží poutníků. Boční křídla oltáře jsou menší než střední část, pochybnosti historiků o tom, zda k sobě patří, podle Fučíkové také vyloučil dendrochronologický průzkum: všechny tři jeho části pocházejí z kmene jednoho stromu. Vyrostl v Pobaltí a byl poražen mezi lety 1480 až 1486. Oltář patří k malířovým pozdním dílům, byl namalován na začátku 90. let 15. století.
