„Žádný extrémní rozpor mezi závěry soudů (opřenými o výpovědi dvou nezávislých přímých svědků) a obsahem provedených důkazů shledán nebyl,“ stojí v usnesení.
Cizinec uplatnil řadu námitek, stěžoval si například na medializaci případu, která prý mohla ovlivnit rozhodování justice. „To sice stěžovatel namítá, avšak jde o ryze spekulativní, nepodložené tvrzení. V žádných dílčích úkonech soudu nelze v tomto směru shledat žádné pochybení,“ reagovali ústavní soudci.
Za počmáraný Karlův most padl trest: Pokuta 100 tisíc a roční podmínka, Němci nesmí pět let do Česka
Před časem Němec neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu, ve kterém kritizoval například skutečnost, že se veřejné zasedání odvolacího soudu konalo formou videokonference, bez jeho fyzické účasti na místě. Nejvyšší soud ale označil videokonferenci za rozumné řešení v době, kdy pandemie covidu-19 komplikovala cestování mezi státy.
Nečekaná akce
Nápis se na pilíři mostu objevil v polovině července 2019. Restaurátoři ho začali odstraňovat 27. července a plánovali, že práce budou trvat do půlky srpna. Podle smlouvy za to měli dostat 40 000 korun. V noci na 28. července ale graffiti neočekávaně zmizelo. K odstranění se následně přihlásil muž, který uvedl, že použil vysokotlaký proud páry. Laboratorní výsledky ukázaly, že zdivo mostu nebylo nečekanou akcí poškozeno.
Druhý ze sprejerů se k činu od počátku přiznával a trest přijal. U soudu uvedl, že si neuvědomil, na jak významnou památku graffiti umístil. Němec naopak obvinění odmítal, tvrdil, že jen přihlížel. Soudy konstatovaly, že nápis na pilíř nasprejovali oba muži, vycházely mimo jiné z výpovědí svědků.
Soud s německými bratry kvůli posprejování Karlova mostu. Michaela Kalkusová
