Asi neexistuje sousedská skupina na sociálních sítích, kde by se čas od času neobjevil povzdech nad nevyvezenými kontejnery a nepořádkem, který se válí kolem. Zatímco v některých městských částech je to problém ojedinělý, nebo se ho z dlouhodobé perspektivy daří úspěšně řešit, na Praze 10 s touto problematikou bojují už řadu let.
K vidění jsou fotky narvaných kontejnerů nejen na tříděný odpad, ale i na ten komunální a aby toho nebylo málo, často se u kontejnerů objevují věci, které tam nemají co dělat, jako matrace, pohovky, kusy skříní atp. I když popeláři kontejnery odvezou, tento nepořádek zůstává, a lidé se diví, proč nebylo uklizeno vše. Jenže úklid odpadků okolo popelnic má na starosti specializovaná úklidová firma, Pražské služby to v popisu práce nemají.
„Popelářský vůz, který provádí výsypy pouličních kontejnerů na tříděný odpad, není uzpůsobený k úklidu nepořádku, který se nachází na zemi v okolí odpadových nádob. Úklid nepořádku pravidelně provádějí úklidové čety několikrát do týdne. V některých městských částech dochází k úklidu všech pouličních stanovišť tříděného odpadu každý pracovní den a v centru města jsou prováděny úklidy dokonce několikrát denně,“ vysvětluje Radim Mana z Pražských služeb.
Nekonečný boj
To ostatně potvrzuje i mluvčí Prahy 10 Jan Hamrník. „Na Praze 10 jsou zajištěny různorodé formy úklidů, např. u nádob na tříděný odpad se uklízí ve frekvenci až 7 krát týdně. Co se týká frekvence svozů tříděného odpadu, ty jsou navyšované průběžně,“ vysvětluje mluvčí.
„V praxi to vypadá tak, že na základě podnětů od občanů nebo šetření našich pracovníků odboru životního prostředí předkládáme žádosti na Magistrát hl. m. Prahy na zkapacitnění nádob na tříděný odpad (ať už častějším vývozem nebo přistavením další nádoby), případně i na navýšení četnosti úklidů. Hlavní město nám v drtivé většině případů vyhoví. Pro představu, od počátku letošního roku jsme podali 65 žádostí zahrnujících 90 jednotlivých požadavků na navýšení svozu nebo umístění úplně nových nádob tříděného sběru,“ dodává Hamrník. Pokud to vlastníci bytových domů uznají za vhodné, mohou si o nádoby na tříděný odpad zažádat. Za tuto službu se navíc už nepřiplácí
Trochu jinak to funguje v případě směsného odpadu. Za dostatečný počet kontejnerů i jejich umístění odpovídají vlastníci bytových domů. „Zjištěné nedostatky se snažíme vždy s vlastníkem domu řešit smírně zasláním upozornění na nevyhovující stav a požadavkem k zajištění nápravy. Mnoho bytových domů má své nádoby situováno mimo veřejná prostranství, a průběžně se snažíme oslovovat vlastníky domů, u kterých nádoby zůstávají na komunikacích (mnohdy z prostorových důvodů),“ říká mluvčí.
Pomůže osvěta
Největší problém nejspíš není v nedostatečném počtu nádob na odpad, ale v tom, jak lidé přistupují k veřejnému prostoru. Lidé by se měli především naučit nebýt lhostejní ke svému okolí, například stačí poctivě sešlapávat papírové krabice, aby se odpadu vešlo co nejvíce. Dalším řešením, které je z dlouhodobého hlediska nejvhodnější, je snažit se omezit vytváření odpadu na minimum.
„Chceme podporovat různorodé přístupy, které vedou ke snižování množství odpadu (apel na redukci), k jeho předcházení (apel na využití, např. kompostováním) či přesměrování jeho toku (apel na znovupoužití, např. formou tzv. swapů či reuse aktivit),“ uzavírá Jan Hamrník.
