8°C
Investiční akce v hodnotě zhruba šesti miliard korun se připravuje od roku 2018. V roce 2024 by přitom měly být zahájeny první rekonstrukční práce, jež by měly skončit v roce 2027. Do ostrého provozu by pak rekonstruovaná linka mohla být dána v roce 2028.
Slibovat by měla nejen ubytí zápachu, který občas z čistírny vane, ale především efektivnější čištění vody tak, jako má nová linka. „Tam jsme aplikovali i UV lampy jako poslední stupeň čištění, který zajišťuje, že vyčištěná voda je bez patogenů a bez virů, tudíž do Vltavy putuje v lepším stavu než u jiných řek v republice,“ míní generální ředitel Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) Pavel Válek.
Využití odpadní vody
Nepůjde zdaleka jen o očištění odpadní vody, jehož cílem je nepřekročit hodnotu 10 mg na litr celkového dusíku ve vyčištěné vodě, což odpovídá požadavkům Evropské Unie. Kdyby jej Praha neplnila, hrozily by až stamilionové sankce. ÚČOV je totiž podle Válka nejen spotřebitelem, ale i producentem energií. Skrze rekonstrukci by přitom produkce energií měla význačně narůst, což je zejména v době energetických nejistot kvůli válce na Ukrajině citlivé téma.
„Cílem je i zajistit energetické hospodářství a ku prospěchu Pražanů využívat energetický potenciál celého komplexu,“ uvádí náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček (STAN). Má tím na mysli především to, že by odpadní vody byly dále zužitkovávány pro výrobu energií, a to nikoliv v rámci fungování komplexu, nýbrž (části) metropole.
„Tzv. vyhnívací nádrže, které se nachází zhruba veprostřed Císařského ostrova, projdou rekonstrukcí. Její součást bude jímání bioplynu z těchto nádrží, který se bude dále zpracovávat,“ uvedl náměstek. Tato praxe probíhá už dnes, jen ne v takové míře, v jaké ji má magistrát ambice naplňovat.
„Dosud se z tohoto plynu využívá teplo a elektřina pro potřeby komplexu ÚČOV, ale v plánu je využití tohoto plynu ve prospěch městské infrastruktury.“ Bioplyn, jenž by byl měněn na biometan, by se jinými slovy stal alternativou standardnímu zemnímu plynu, který Česká republika většinově odebírá z Ruska. Posloužil by především k vyhřívání nedalekých domácností.
Jak to bude fungovat?
Při zpracovávání čistírenských kalů vzniká bioplyn, který je dnes využíván zejména pro generování elektřiny. Cílem modernizace je, aby se z bioplynu vyráběl biometan (CNG), jenž by byl vháněn do středotlaké plynovodní sítě hlavního města, zároveň by jej využívaly například i vozy městských firem.
„Sám jsem přívrženec elektromobility, ale pro velká vozidla elektromobilita asi ani v budoucnu nebude přímo řešení, na rozdíl od CNG,“ sdělil k tomu generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. PVK přitom už začaly s obměnou vozového parku, jenž by měl do budoucnosti jezdit převážně na CNG. „Snížíme tím emise CO2 na našich vozech o 600 tun.“
Co se využití v plynovodním potrubí týče, biometan poputuje do domácností v bližším i větším povzdálí ÚČOV. Domácnostem by posloužil jako zdroj pro ohřev. Do budoucna také přichází do úvahy eventuální možnost jeho využití v rámci výroby elektřiny.
„Hodláme osadit všechny vodohospodářské objekty fotovoltaickými panely, přičemž vypracováváme koncepci, na základě níž budeme schopni říct, na jakých objektech budeme využívat tuto energii pro vlastní potřebu, a kolik jí bude moci využít město pro své účely,“ upřesnil Válek.
Konec výtopen?
Krom plynu se počítá s tím, že by se v čistírně vytvářela tepelná energie, která by pak směřovala do domácností v lokalitě Julisky, Dejvic, Veleslavína, dále pak do Holešovic, Bubnů a Zátor. V rámci odhadů by mohlo jít o zhruba 30 tisíc domácností.
„Bude k tomu zapotřebí zbudovat kolektor do Podbaby, čímž bychom dosáhli zbytečnosti výtopny Podbaba, který je dnes emisním zdrojem uprostřed města. Podobný osud by v takovém případě čekal i velkou výtopnu ve Veleslavíně,“ dodal náměstek. Kolektor by byl veden do Holešovic, kde by se napojil na stávající síť pod Hlávkovým mostem. Díky dalšímu budování by se pak teplo produkované v Troji mohlo dostat třeba až do Štěrbohol.
Definitivní rozhodnutí
Ačkoliv je do komunálních voleb zhruba půl roku, podle Hlubučka se na těchto plánech už nic nezmění. „Jde o jasnou cestu, po které je možné jít. V srpnu bude vyhotovena studie proveditelnosti,“ uvádí s tím, že se v ÚČOV dosud vyprodukuje 15 milionů kubíků tepla. Proč jej tedy nevyužívat ve prospěch Pražanů? „I kdyby se změnila politická reprezentace, nedovedu si představit, že by se tento projekt zastavil. Nedávalo by to smysl.“
Stará linka bubenečské čistírny odpadních vod na Císařském ostrově projde kompletní rekonstrukcí. (duben 2022) Pražská vodohospodářská společnost, Pražské vodovody a kanalizace
