18°C
Spolubydlení se týká především velkých měst, v nichž jsou vysoké školy. Přes tři čtvrtiny trhu tak jsou v Praze a Brně. „Můžeme se domnívat, že spolubydlení nevyhledávají jen studenti, ale i další skupiny lidí. Například ti, kteří do města dojíždí za prací, chtějí na bydlení ušetřit a nevadí jim společnost v bytě, případně ji vyloženě preferují,“ uvedl ředitel společnosti UlovDomov.cz Michal Hrbatý.
Poloviční poptávka
Poptávka před zahájením školního roku 2021/2022 byla zhruba jenom na 50 procentech poptávky z konce léta 2019. „Je možné, že s nástupem pandemie si část lidí nastavila přísná pravidla pro kontakt s okolím, takže od tohoto způsobu bydlení postupně ustupovala. Navíc studium dlouho probíhalo jen na dálku, takže i potřeba bydlet v místě univerzity ustoupila do pozadí,“ míní Hrbatý. Upozorňuje na to, že v uplynulých dvou letech také mírně zlevnily pronájmy, takže se pravděpodobně zvedlo i procento studentů, kteří si mohli dovolit bydlet sami.
Zájem o spolubydlení sice znovu roste, ale stále je daleko za úrovní před pandemií, která v Česku začala v březnu 2020. „Je potřeba vzít v potaz, že dynamiku nájemního trhu ovlivňuje i určitý smluvní cyklus. Většina nájmů tak má podmínky prakticky fixované na rok, někdy i déle,“ dodal Hrbatý. Pokud si tedy například část studentů sjednala pronájem bez spolubydlících za dobrou cenu začátkem či během roku 2021, pravděpodobně v tomto režimu budou pokračovat minimálně po dobu trvání smlouvy.
Pro řadu studentů je spolubydlení alternativou k vysokoškolským kolejím. „V probíhajícím školním roce byl o koleje z logických důvodů opět mnohem vyšší zájem než o rok dříve. Souvisí to s tím, že jsme dlouho dopředu avizovali prezenční výuku, kterou se nám zatím podařilo udržet po celý školní rok,“ uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy? Videohub
