Když se 24. listopadu roku 1941 v pět hodin ráno rozjelo z Masarykova nádraží první Aufbaukommando (komando výstavby) s 342 mladými muži, jen stěží si některý z nich dovedl představit, co je vlastně čeká. Nacistická propaganda tehdy rozhlásila zprávu, že Adolf Hitler věnoval Židům město Terezín. Zde měli údajně mít absolutní volnost, měli hospodařit a spokojeně žít. K této propagandě dokonce nacisté využili pražskou Židovskou obec, která první transport organizovala.
Vybraným mladým mužům, kteří se živili především jako tesaři, kamnáři, elektrikáři nebo zedníci, byl odeslán dopis s výzvou, aby se dostavili na Masarykovo nádraží, vzali si jídlo na tři dni a nějaké oblečení, že jsou najati na práci. Bylo jim dokonce přislíbeno, že budou moct o víkendech navštěvovat svoje rodiny. První transport židovské muže odvezl na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, odtud pokračovali dva kilometry do terezínských kasáren.
Místo svobody je čekal lágr
„Mladí muži z Aufbaukommanda měli za úkol provést stavební úpravy terezínských kasáren tak, aby se do nich vešlo co nejvíce lidí: stavěli dřevěné palandy, připravovali prostory vaření. Za to měli slíbeno, že se budou moci svobodně pohybovat a o víkendech navštěvovat své rodiny. Ve skutečnosti se okamžikem příjezdu stali prvními vězni ghetta,“ píše na webu Paměti národa Markéta Bernard-Reszczyńská.
Podle vyjádření jednoho z pamětníků první dojmy byly vcelku pozitivní. „Jídla jsme měli celkem dost a práce pro nás neznamenala velkou zátěž. Vše probíhalo celkem dobře až do dne, kdy jeden chlapec neopatrně přehodil přes zeď dopis, a stráže dopis chytily. Oberscharführer Berger nás nechal nastoupit a dal nám čestné slovo, že pokud se přihlásí ten, kdo ho napsal, bude ho pardonovat. Ten chlapec se bohužel přihlásil,“ vyprávěl František Miška. Za tři dny onoho chlapce dozorci před zraky ostatních na nástupu pověsili.
Deset dní po prvním transportu přijela další asi tisícičlenná skupina, tu pak následovaly i rodiny s dětmi. Zdejším Židům začalo docházet, že to rozhodně není místo, které jim Vůdce ze své laskavosti daroval, ale že jde pouze o přestupní stanici do dalších vyhlazovacích táborů, jako byla třeba Osvětim.
Pieta na Masarykově nádraží
Osudy nejen prvních vězňů, ale všech 150 tisíc Židů, kteří trpěli a umírali v terezínském táboře, si v úterý připomnělo pietní shromáždění na Masarykově nádraží. Pořádalo ji Centrum studií genocid Terezín. V rámci pietní akce také Šimon Krbec ze zmiňované organizace připomněl havarijní stav kasárenských objektů historické Hlavní pevnosti Terezín. Mnoho politiků se na prohlídce kasáren vystřídalo, naposledy to byla ministryně financí v demisi Alena Schilerová (ANO) v září tohoto roku, posun v otázce nutné rekonstrukce se však doposud nestal.
