9°C
Pražská záchranka příští rok oslaví 165 let své existence, a pokud vše půjde podle plánu magistrátu, ke 170. výročí by mohla dostat právě novou administrativní budovu. Radní Milena Johnová (Praha Sobě), která má na starost zdravotnictví, na čtvrteční tiskové konferenci připomněla, že stavba nové centrály se řeší již roky. „Před rokem 2000 se mluvilo o projektu na Smíchově, pak na Bulovce, poté se několik let mluvilo o budově v Troji, posledním neúspěšným pokusem byla Palmovka,“ uvedla. Nyní to vypadá, že se konečně podařilo najít místo pro novou centrálu na Střížkově. Již příští týden by měli o záměru vyhlásit architektonickou soutěž hlasovat pražští radní.
Magistrát se na lokalitě dohodl s Prahou 9. Pozemky v okolí místní polikliniky má svěřené ve správě městská část, která je předá zpět hlavnímu městu. Podle starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka (ODS) se tak radnice rozhodla podat pomocnou ruku magistrátu. „Všichni víme, že záchranná služba potřebuje mít své zázemí a sídlo,“ poznamenal. S radní Johnovou oba ocenili, že se podařilo najít shodu i napříč politickým spektrem vzhledem k tomu, že starosta je na magistrátu v opozici.
Stavět by se mohlo začít za 4 roky
Podle radní Johnové už proběhly studie, které zkoumaly, zda se na pozemcích v Praze 9 budova dá postavit, a ukázalo se, že je to možné. Podle představ magistrátu by architektonická soutěž měla být dvoukolová a budoucí podoba stavby by mohla být známá v létě příštího roku. V porotě by měli zasednout zástupci magistrátu, vedení Prahy 9 a také architekti. „Počítáme s tím, že v roce 2025 by se mohlo začít stavět a v polovině roku 2027 by mohla být stavba dokončena,“ dodala radní. Počítá se s tím, že bude stát 1,2 až 1,5 miliardy korun. Podle Johnové se jedná o jednu ze strategických investic, kterou Praha záchranné službě už delší dobu dluží.
To, že se záměr stavby nové centrály někam posunul, ocenil také ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch. Nyní je podle něj velká naděje, že se celý projekt podaří dotáhnout do konce. „Už jenom ta vize, že jdeme do něčeho, co hlavní město a městská část dělá společně, je významně odlišná od předchozích variant,“ poznamenal. Upozornil na to, že v současnosti centrálu záchranáři sdílí s budovou městské policie a sídlí zde dispečink, který denně obslouží 700 až 750 hovorů.
Technologicky zastaralé
Technické vybavení budovy přitom již příliš neodpovídá současným standardům. „Naši lidé podávají velký výkon v technologicky významně zastaralých provozech, které již moc úprav nesnesou,“ řekl Kolouch. Kromě toho v budově sídlí také například ekonomické, personální a další administrativní oddělení.
Provozy po celé Praze
Záchranná služba také využívá další budovy, které jsou rozmístěné po celé Praze. Například sklad materiálu je v Braníku, dopravní oddělení na Smíchově a krizové řízení, které pomáhá zvládat současnou covidovou situaci, zase sídlí v Praze 8. „Takovéto provozy uřídit není úplně komfortní a navíc i tyto provozy potřebují nějakým způsobem rehabilitovat,“ doplnil ředitel. I tyto provozy by se díky nové budově měly centralizovat. Výjezdové základny mají být stále rozmístěné po celé Praze, ale neměly už být spojené s technickým nebo administrativním zázemím.
Pětiruká madona, obří ucho nebo Říp z odpadků. Průvod masek upozornil na problémy dnešní společnosti
Výhoda nové centrály je podle ředitele Koloucha také v bezpečnosti, protože je jednodušší střežit jedno centrum. Budovu na Korunní podle něj poté, co se záchranka odstěhuje, využije městská policie, která má podobně jako záchranka své provozy rozmístěné po celé Praze. Dispečink, který sídlí v centrále, každý rok vyřídí více než sto tisíc hovorů. Loni jich bylo 114 915 a ke většině vyrážely posádky záchranářů.
