Parkourové hřiště na Jižním Městě vytiskli na 3D tiskárně. „Rozvíjí tělo i ducha,“ říká jeho patron

Loni se měli Pražané možnost seznámit s podobným projektem. Pomocí 3D tisku vznikl první plovoucí dům Prvok, který loni kotvil u Střeleckého ostrova. Podobným unikátem je nové hřiště, kde mohou parkouristé rozvíjet své dovednosti. Je navržené tak, aby si ho mohli užít jak začátečníci, tak pokročilí. Je určené pro děti od desíti let věku, mladší 15 let ale musí mít doprovod.

Hřiště má kruhový půdorys, průměr 14 metrů a stejný počet vytištěných prvků, které jsou propojené ocelovými trubkami. To umožňuje trénink všemožných skoků, salt a triků.

Otevření se zúčastnil i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který sám žije na Praze 11. „Těším se, až si na něm moje děti něco rozbijou,“ řekl. Ocenil také, že se se jedná o použití moderní technologie a recyklovaného materiálu. Hřiště by mělo být díky absenci ostrých hran a dopadové plochy z lité pryže bezpečné, což si na vlastní kůži vyzkoušel i jeden jeho patronů Tomáš Zonyga, který v Praze provozuje akademii věnující se právě tomuto sportu. Jeho svěřenci si také nové hřiště hned po otevření vyzkoušeli. 

Nikdo se tu nezraní

„Jsem jeden z těch, který to stihl otestovat i nějakým karambolem a musím říct, že je bezpečné. Spadnul jsem, jsem živý a zdravý a věřím, že se tady nikdo nezraní,“ popsal svou první zkušenost s novým hřištěm. Zmínil, že v Praze je již několik takových hřišť, ale všechny jsou vlastně stejné, jen se mění rozložení prvků.

Díky 3D tisku se podařilo vytvořit něco úplně nového. Hřiště nemusí podle něj sloužit jen na trénink parkouru, ale i třeba ke šplhání nebo posilování. Parkour je podle něj o tom, že člověk se rozvíjí v mnoha směrech. „Přijde mi skvělý v tom, že rozvíjí nejen tělo, ale i ducha,“ podotkl. Může pomoci lidem kromě fyzických překážet překonat i třeba překážky, které mají v hlavě.

Odkaz na historii 

Na designu se podílel také parkourista Daniel Samek, který prozradil, co ho při tvorbě parku inspirovalo. Ústředím prvkem hřiště je stěna s kruhovým otvorem uprostřed. „Je to takový odkaz na počátky parkouru, kdy stěna podobného tvaru, akorát asi 20 metrů vysoká stála v Paříži, kdy se na ní první parkouristé učili trénovat,“ řekl. Hřiště je podle něj také unikátní v tom, že pracuje se zaoblenými tvary.

Hřiště vzniklo jako spolupráce Stavební spořitelny České spořitelny, Vysokého učení technického v Brně a městské části Prahy 11. „Vzniklo unikátní novou technologií, která vznikla u nás na fakultě,“ řekl při otevření děkan Fakulty strojního inženýrství Jaroslav Katolický.

Těší ho, že se výzkum dostal i do praktické realizace. 3D tiskem betonem se na škole zabývali výzkumníci řadu let a vznikla i tzv. spin off firma 3D deposition, která hřiště vytiskla. „Je to jedna z forem zavadění výzkumu do praxe,“ vysvětlil děkan. Zaměstnanci fakulty si tak přibrali i roli podnikatelů „Pro fakultu a její výzkumníky určitě není nic hezčího než když vidí, že aplikovaný výzkum je někde využívaný v praxi,“ dodal Katolický.

Vytisklo se za 10 hodin

Hřiště se vytisklo za 10 hodin a spotřebovalo se 12,5 tun betonu. Projekt má i ekologický rozměr. Na výplň jednotlivých prvků se používá recyklát betonu, tzv, Rebetong. Jeho výroba vyprodukuje o 15 % méně oxidu uhličitého než u klasického betonu. Využívá vlastně stavební odpad, místo přírodního kameniva obsahuje recyklovanou cihelnou drť, která běžně končí na skládkách.