Policista si z nehody, která se stala loni 5. července na ulici 5. května nedaleko Chodova, téměř nic nepamatuje. V ten den prováděli s kolegy eskortu z Havířova do Prahy, k tragické nehodě došlo, když se vraceli domů. „Vyrazili jsme z vazební věznice, pak už si pamatuju jen, jak jsem se probral v nemocnici,“ popsal u soudu. Pamatuje si ještě, že se bavili s kolegy o tom, že pojedou v klidu domů. Uvedl také, že si dával pozor na to, aby dodržoval povolenou rychlost. V místě, kde došlo ke srážce, se smí jet jen 80 km/h.
Řidička, která do jejich vozu narazila, se ale v těchto místech řítila podle obžaloby rychlostí zhruba 150 km/h. Podle znalce, který u soudu už dříve vypovídal, měl Jan K. jen as půl vteřiny na to, aby zareagoval, neměl tedy v podstatě vůbec šanci nehodě zabránit.
„Byli jsme připoutaní“
U soudu se již od začátku řeší, zda byl zemřelý policista připoutaný. Obhajoba si napřípklad přivedla experta, který tvrdí, že nebyl. Jan K. k ale věří, že připoutaný byl. „Vždycky se poutáme a vím, že jsme byli všichni připoutaní,“ řekl rozhodně. V autě také podle něj nic nesignalizovalo, že by někdo neměl zapnuté bezpečnostní pásy. Policisté podle něj dokonce mají povinnost být připoutání za každé situace a padají za to i kázeňské tresty.
Následky
Popsal také, jak následky nehody ovlivnily jeho život. Policista má za sebou dvě oprace kolene a pánve, poté následovalo půl roku intenzivního léčení. „Půl roku jsem nechodil, musel se o mě někdo starat,“ řekl s tím, že ho musela zastoupit jeho manželka, děti i další známí. Jan se v podstatě musel naučit znovu chodit.
Rehabilitace, kam stále dochází, podle něj nejsou nic příjemného a často jsou hodně bolestivé. Dříve byl podle svých slov také zvyklý pravidelně se věnovat sportu, což teď vůbec není možné. „Nemůžu jezdit na kole, nemůžu běhat, hrát tenis, dělat jakýkoliv sport,“ řekl u soudu. Sportu se podle snoubenky zemřelého Pavola K., která u soudu ve čtvrtek také hovořila, věnovali často společně a chodili spolu běhat nebo do posilovny i třeba po večerní směně. Sama si také myslí, že Jan K. kvůli tomu velmi trpí.
Policista má pořád problém také s chůzí po schodech nebo zvedáním těžkých předmětů, nemůže se tedy věnovat pracím okolo domu a řadu věcí za něj musí dělat jeho manželka. „Žena chodila do práce, mezitím převzala všechny moje povinnosti, musela fungovat na 200 procent,“ popsal následky zranění.
Zmařený sen
Musel se také vzdát svých profesních plánů. Měl v plánu zúčastnit se výběrového řízení k zásahové jednotce a intenzivně se na to připravoval. „Byl to dlouhodobý sen a zrovna ten rok jsem si říkal, že jdu do toho. Chtěl jsem to zkusit,“ řekl. Teď si ani nedokáže představit, co bude moci s ohledem na svůj zdravotní stav v budoucnu dělat. Čeká ho ještě další operace, kdy mu budou vyndávat šrouby z pánve.
Obžalovaná Jitka R. dorazila k soudu jen na jednání 4. března, z ostatních se omluvila. „Nevím, proč se ani neukáže,“ komentoval to Jan K., který od ní dostal omluvný dopis. Příliš upřímný mu ale nepřišel, uvedl, že ho podle jeho názor napsal spíš ženin obhájce. „Vnímám to tak, že pan obhájce jí dobře poradil,“ řekl. Na dotaz, zda by chtěl, aby slyšela, jaké má následky, odpověděl: „Spíš bych jí přál, aby to zažila.“
Poslední rozloučení s policistou Pavolem K. (†31), kterého v Praze zabila zfetovaná a opilá řidička. Michal Charbulák
