8°C
Na potřebě nového stavebního zákona se shodli politici napříč politickým spektrem, zástupci měst a obcí i odborná veřejnost. Nový stavební zákon schválila sněmovna letos v květnu, v platnost by pak měl vstoupit na začátku roku 2023. „Původní stavební zákon pocházel z roku 2006 a za 15 let k němu přibylo neuvěřitelných 26 novel, i přesto všechno je však v současnosti nepoužitelný, proto jsme se rozhodli vytvořit zcela nový zákon,“ řekla na dnešní debatě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Stavební zákon má mnoho součástí, které vítá většina dotčených subjektů, ať už městské samosprávy nebo developeři. Shoda panuje například u pevně daných termínů. Schvalování jednoduché stavby - rodinného domu, úřad rozhodne do 30 dnů, při schvalování složitější stavby – bytového domu, bude lhůta 60 dní, při odvolání pak musí stavební úřad rozhodnout d roka. Doposud žádné takto pevně dané termíny nebyly, proto nebylo výjimkou, že povolovací proces se táhnul třeba i deset let.
Centrální megaúřad je chyba
Největší úskalí nového stavebního úřadu vidí jak opozice, tak velká česká města ve vytvoření takzvaného Mega stavebního úřadu, který by měl vše řídit centrálně. „Samosprávy musí nést zodpovědnost, jen ony samy nejlépe znají své území, a proto jsou nejvíce kompetentní o tom rozhodovat,“ myslí si náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené Síly). Pokud se veškeré stavební úřady budou soustředit takzvaně pod jednu střechu, panuje i obava, že se můžou povolovací procesy zadrhnout a to by situaci na trhu s byty ještě více zhoršilo.
„Problém je, že stát o podobě stavebního zákona rozhodl zcela bez zapojení velkých měst. Právě velká města svojí výstavbou pumpují do státního rozpočtu nemalé finance, ale stát o tomto jedná pouze na krajské úrovni. Není to tedy o tom, že jediná Praha má se stavebním zákonem problém, jde o to, že jedině s Prahou se stát baví, protože je zároveň krajem. Náš postup je ale zcela ve shodě i s dalšími městy jako je Liberec, Ostrava, Brno a další,“ řekl ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
Města a obce nedostávají zpět dostatek financí
Novou výstavbu ale nebrzdí jen stavební zákon se svými neduhy, jde také o finance. Jakákoli výstavba plní státní rozpočet penězi, které developeři platí na daních. Problém ale je, že města z tohoto obřího balíku peněz dostávají zanedbatelné množství zpět. „Proto se často setkáváme, že některé městské části nebo menší obce nemají motivaci přesvědčovat svoje občany o důležitosti staveb. Protože vědí, že z toho prakticky nebudou nic mít,“ říká majitel developerské firmy Central Grup Dušan Kunovský.
„My (developeři, pozn. red.) se v současné době při bytových výstavbách často finančně podílíme i na výstavbě infrastruktury, platíme tzv. desátky. Ale to není dobře nastaveno. My bychom měli odvádět daně a z toho by měly mít prospěch právě obce, kde se výstavba provádí. Proto by mělo být nastaven tzv. Princip 10+5, to znamená že stát sníží DPH u bytů z 15 na 10 % a zbývajících 5 % by formou místního poplatku získávaly přímo města a obce, kde se staví.
Na tomto kroku se vesměs shodli všichni diskutující, i když náměstek Hlaváček tak úplně zmiňované desátky nezavrhuje. „Já budu jedině rád, když bude nastaven jednotný fikální model, jak toto řešit. Pokud ale developer žádá o změnu územního plánu, jen zaplatit lidi, kteří to provedou, vyjde zhruba na milion korun. V tomto případě, by tyto platby měl být zachovány,“ uzavřel debatu Petr Hlaváček.
