Projekt plovoucích lázní by měl být součástí postupné revitalizace pražských náplavek. Myšlenka vrátit život k vodě se zrodila v hlavách pražských radních už více než před deseti lety. Až v roce 2016 ale byl vypracován projekt na jejich revitalizaci.
První část rekonstrukce skončila v září 2019, kdy byly k životu přivedeny tzv. kobky. V nich vznikla bistra, kavárny nebo galerie. Jejich architektonické řešení navrhl architekt Petr Janda, který veřejnost oslovil především obřími čočkami, které v kobkách fungují jako dveře.
Za neotřelý nápad získal Petr Janda od prestižního webu o architektuře Architizer ocenění a nebylo zdaleka jediné. Projekt plovoucích lázní u Rašínova nábřeží, který má být dalším krokem v revitalizaci náplavek, dokonce vyhrál kategorii Sport & rekreace a porazil tak mnoho dalších projektů z celého světa, mezi kterými nechyběla třeba šanghajský stadion nebo hala v Severní Carolině pro klub Carolina Panther hrající americký fotbal.
„Jde o významné ocenění v soutěži největšího architektonického webu na světě, ve kterém se naše lázně měřily s projekty rozsahem a náklady nesrovnatelně většími. Mezi více než 5 tisíci soutěžícími dále získala cenu Special mention realizace Revitalizace pražských náplavek (které se stalo již desátým oceněním této realizace v řadě). Náplavka se tak stává pravděpodobně jednou z nejoceňovanějších realizací v porevoluční české architektury,“ okomentoval jedinečný úspěch náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu).
Bazén ve Vltavě s celoročním provozem
Projekt plovoucích lázní vychází z pražské historie, kdy v okolí řeky byla v podstatě jedna plovárna vedle druhé. Vzpomeňme například Žluté lázně, Žofín, Občanskou plovárnu, Štvanici a mnoho dalších. Projekt Petra Jandy chce na tuto tradici navázat a opět vrátil koupání na břeh Vltavy. „Lázně jsou v podstatě dvě propojená plovoucí zařízení. Jedna část je „loď“, kde bude veškeré zázemí, druhá část je pak „vana neboli plovoucí bazén,“ vysvětluje koncept architekt Petr Janda.
Lázně jsou navržené tak, aby mohly fungovat po celý rok, tedy i v zimě. Samotný bazén by měl být rozdělen na tři části s různě teplou vodou a různou hloubkou. „Část s nejmenší hloubkouje logicky určen hlavně dětem, uprostřed pak bude relaxační zóna s různými masážními a dalšími vodními prvky a ta nejhlubší část, kde nebudou po stranách chybět lavičky, je určena pro plavání,“ popsal Janda. Kromě bazénu by zde neměl chybět wellness ani restaurace.
Schválí stavbu radní?
Projekt se většinou líbí, i když například primátor by ho uvítal spíše mimo centrum města. „Já osobně návrh považuji za zdařilý, ale preferoval bych jeho realizaci mimo centrum Prahy, a ne na už tak velmi populární a navštěvované náplavce. Vltava koneckonců protéká i okrajovějšími částmi města a i ty si zaslouží, aby tam vznikaly nové stavby, které ve svém důsledku přispějí k celkovému rozvoji lokalit," řekl Zdeněk Hřib (piráti
Jestli se lázně skutečně postaví, bude záležet především na jednáních s hlavním městem. „Aktuálně jednáme se zástupci hlavního města Prahy o postupu směrem k realizaci projektu, která byla dočasně pozdržena vzhledem k celosvětové pandemii covidu-19. Projekt je možné zrealizovat v horizontu dvou až tří let," uzavřel architekt Petr Janda.
