14°C
Na lukrativním místě, kde dnes Internacionál stojí, dříve stávaly bloky domů. Část z nich ale byla vybombardovaná za války a další část byla stržena v šedesátých letech minulého století. Vznikl zde tak volný prostor vhodný k nové výstavbě. V šedesátých letech postupně docházelo k uvolnění vztahů mezi východem a západem. V roce 1965 dokonce začalo tehdejší Československo jednat s americkou firmou Tower International o možnosti vystavět na volném prostranství mezi Josefovem a Vltavou nový hotel.
Luxusní hotel měl být součástí celosvětové značky International Hotel Corporation (IHC), což byla vlastně dceřinná společnost nejúspěšnější aerolinky té doby Panam. Praha nebyla jediným městem ve východním bloku, které si Američané vybrali. Hotely stejné společnosti stály i v Budapešti nebo Bukurešti. Rok od začátku jednání o výstavbě Panam dokonce zřídil přímou linku Praha – New York, a tak o movité zahraniční návštěvníky neměla být nouze.
Stavba v šibeničním termínu
Česká strana si s tou americkou plácla v roce 1968 a termín otevření luxusního hotelu byl stanoven za dva roky. Kvůli šibeničnímu termínu dokonce nevyhlásili ani architektonickou soutěž a projekt dostal na starosti Karel Filsak s ateliérem Epsilon. „Tým architektů navrhl nový hotel v tehdy populárním brutalistním stylu. Konstrukce byla železobetonová, s přiznaným betonem na plášti budovy. Hmotu budovy pak zjemňovaly například keramické detaily vsazené do fasády,“ popisuje Zdeněk Lukeš ve své knize Praha moderní.
Nový hotel měl být hodně masivní, aby lépe zapadl do historické zástavby, nenavázali architekti přímo na původní domy, ale nechali u hotelu poměrně rozsáhlé volné prostranství. „V poslední době čím dál častěji slýcháme, že by se zmiňované prostranství mělo zastavět. Já si myslím, že by to byla velká chyba. Díky volnému prostoru je hmota budovy vyvážená,“ říká Lukeš.
Interiér od českých umělců
Zatímco exteriér byl navržen poměrně jednoduchý, na interiérech se v žádném případě nešetřilo a objevila se tu díla od předních českých umělců. Ikonické byly především skleněné lustry od Reného Roubíčka, které se zachovaly až do dnešních dob, tedy do současné rekonstrukce. Zajímavé byly i kroucené sloupy Miloslava Hejny, které měly vytvářet pocit jakéhosi lesa. Za zmínku rozhodně stojí i jméno grafického designéra Jiřího Rathouského, který měl na starosti jednak logo hotelu, jednak celý hotelový informační systém.
Rekonstrukce a zastavení piazetty
V současné době prochází Intercontinental kompletní rekonstrukcí, která vyjde skoro na dvě a půl miliardy. Projekt má na starosti architektonické studio TAK, které projekt nazvalo Staroměstká brána. Nejde totiž jen o rekonstrukci hotelu samotného, ale také jeho okolí. „Součástí projektu je i celková rekonstrukce a přestavba hotelu InterContinental. Jeho obnova je ale spíše v druhém plánu celého záměru. Cílem je totiž především doplnit dnes chybějící propojení hotelu a města,“ popisuje projekt na svých stránkách studio. V plánu je také zastavění zmiňované piazetty či nová lávka spojující Dvořákovo nábřeží a nově rozšiřovanou restauraci v přízemí. Ne všechny úpravy se však setkávají s podporou veřejnosti.
V současné době například leží na stavebním úřadě Prahy 1 patnáct odvolání proti územnímu rozhodnutí k projektu úprav okolí hotelu Intercontinental, které zahrnují novostavbu na piazzettě pojmenované po Miloši Formanovi
„Odvolání budou následně zveřejněna na úřední desce se lhůtou pro vyjádření a poté budou postoupena odvolacímu orgánu, kterým je odbor stavebního řádu magistrátu hlavního města Prahy,“ uvedla Pekařová. Mluvčí městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha potvrdil, že jedno z odvolání podal institut za hlavní město na základě rozhodnutí městských radních.
Pokud by nyní podaná odvolání neuspěla, bude po pravomocném rozhodnutí o umístění stavby následovat žádost o stavební povolení. Majitelé mezitím již začali s rekonstrukcí hotelu, který bude po přestavbě provozovat řetězec Fairmont Hotels & Resorts pod jménem Golden Prague Hotel. Otevřít by se mělo 1. ledna 2023
