Pražská památková rezervace zabírá prakticky celý střed Prahy, patří do ní Staré Město s Josefovem, Malá Strana, Hradčany s Pražským hradem, Nové Město i s Vyšehradem a části Vinohrad, Holešovic, Podolí a Smíchova. Rezervaci navíc obklopuje ochranné pásmo o celkové rozloze 8963 hektarů. Prolíná se tu celá řada slohů - od románského přes gotiku, renesanci, baroko až po kubismus nebo funkcionalismus. Památková rezervace je v celosvětovém měřítku mimořádná, vedle své rozlohy a počtu památek hlavně zachovalostí celých stavebních souborů, ulic a náměstí. Je v ní více než 1300 památkově chráněných budov, z toho 28 národních kulturních památek, například Staroměstské náměstí s radnicí a Týnským chrámem, Pražský hrad nebo Karlův most.
Přísné podmínky
Nařízení vlády z července 1971 stanovilo přísné podmínky pro stavební činnost v rezervaci. Podle nich například veškeré úpravy nemovitých památek musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty. Při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů se musí dbát na architektonické vztahy k památkám. Řešení a provádění všech dopravních a infrastrukturních staveb v rezervaci nesmí narušovat její prostředí a ohrožovat jednotlivé památky.
Vývoj v posledních dekádách ale pražské památky a zejména jejich další setrvání na prestižním seznamu UNESCO několikrát ohrozil. Kvůli necitlivým zásahům (například zboření Špačkova domu, necitlivá přestavba paláce Darex na Václavském náměstí nebo kontroverzní budova v proluce Myslbek) i absenci regulace výstavby dokonce americká nezisková organizace Světový památkový fond v roce 1997 zařadila pražskou rezervaci mezi sto nejohroženějších památek světa.
