Filipojakubskou noc i letos v Česku ovlivnila omezení, která mají zabránit šíření koronaviru. Stejně jako loni lidé nemohli slavit čarodějnice na oficiálních akcích, i venku měli mít zakryté dýchací cesty. Platí i nařízení, podle něhož se nesmí sdružovat víc než dvě osoby, pokud nejsou členy jedné domácnosti. Zdaleka ne všichni ale tyto restrikce dodržují.

Na webu paleni.izscr.cz lidé v Praze předem oznámili na páteční večer 244 rozdělávání ohňů, dodal Kavka. Před rokem, kdy v zemi stejně jako letos platila omezení proti šíření koronaviru, zasahovali pražští hasiči pouze u jedné události, která souvisela s touto tradicí. Před dvěma lety, přestože magistrát tehdy kvůli suchu a větru pálení ohňů zakázal, vyjížděli kvůli pálení čarodějnic čtrnáctkrát.

Počasí

Největší roli v počtu požárů při oslavách čarodějnic hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, požár se vznítí snáz, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva. Tento rok panovalo poslední dubnový den v Praze příjemné slunečné počasí, které navečer vystřídal déšť.

Magická moc

Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.

Video
délka: 03:46.08

Praha zažila také čarodějnické procesy, říká historik Kreuz Jiří Marek

Fotogalerie
12 fotografií