Studie prověří a navrhne umístění koridorů, zařízení a objektů technické infrastruktury. Týkat se to bude jak páteřního, tak distribučního a rozváděcího vedení. Zreviduje se rovněž vedení sítí, které území protínají již dnes. Cílem je, aby bylo zajištěno bezkolizní umístění sítí a zároveň v ulicích zbyl dostatek místa pro výsadbu zeleně. V Praze často inženýrské sítě v podzemí brání výsadbě uličních stromořadí.

Součástí studie bude rámcový harmonogram realizace jednotlivých záměrů a finanční rozvaha, jak na realizací páteřních systémů technické infrastruktury, tak na zajištění zásobování jednotlivých stavebních bloků a objektů,“ píše se v dokumentu.

Materiál se bude zabývat také chlazením a vytápěním lokality. „Zajímavostí je, že prověří, jestli se nedá využít tepelného rozdílu z Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV), která je blízko. Předcházející malá studie prověřila, že by tímto zařízením mohly být celé Bubny topeny i chlazeny. To je něco, co by mohlo přispět k naplnění klimatického závazku a být specifickým technickým prvkem té lokality. Ten způsob by mohl být velmi efektivní,“ řekl náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09).

Celkem na současném brownfieldu Bubny-Zátory vznikne 1,8 milionu metrů čtverečních ploch. Podle studie, kterou v minulosti vypracoval Institut plánování a rozvoje (IPR), zde vzniknou mimo jiné bytové i administrativní domy, park a u stanice metra C Vltavská budova filharmonie. Územím povede i železnice a bude zde několik železničních zastávek.

Fotogalerie
43 fotografií