Když se před více než rokem, na začátku března 2020 začaly kvůli pandemii koronaviru rušit koncerty, zavírat divadla, výstavní síně i kina asi jen málokoho napadlo, že by tento stav mohl vydržet tak dlouho. Sice přes léto přišlo krátké uvolnění, ale kulturnímu sektoru, který v normální době dokáže za rok generovat obrat přes 20 miliard korun, to příliš trn z paty nevytrhlo.
Od začátku pandemie se snaží kulturní sektor zastavenou kulturu nahrazovat alespoň živými streamy na internetu, vznikly různé platformy, ale ruku na srdce, i sebelepší stream nedokáže nahradit zážitek z živého vystoupení. Je třeba si také uvědomit, že se tato situace nedotýká jen umělců samotných. Na každého z nich je navázáno mnoho dalších profesí, kterým covidová stopka taktéž znemožnila dělat svoji práci. Jedná se o zvukaře, osvětlovače, produkční nebo samotné majitele hudebních klubů, výstavních síní nebo divadel. Změnila se i nálada ve společnosti. Zatímco na začátku pandemie se národ spojil a Češi se snažili si navzájem pomáhat, po roce jsou už všichni vyčerpaní a to nejen psychicky, ale i finančně. O práci kromě lidí z kultury přišli i ti z pohostinství nebo z cestovního ruchu a touha pomáhat opadá.
Nová disciplína - hod dildem
Své o tom ví i Vašek Hanuš, který vystupuje pod uměleckým jménem Shashik. Podle svých slov je artistou, klaunem a večírkářem v jednom. „Už na střední jsem si krátil dlouhou chvíli žonglováním a záhy se stal profesionálním artistou. Později jsem získal angažmá v divadle Continuo a rok na to šel studovat dokumentární režii v Písku. V praxi jsem ale zjistil, že si s lidmi od filmu moc nerozumím a vrátil jsem se k vystupování,“ popisuje své začátky Hanuš.
„V normální době jsem přes den, kdy běžní lidé chodí do práce, trénoval a makal v tělocvičně a večer jsem jel na večírek lidi pobavit. Jenže to všechno z ničeho nic kvůli covidu přestalo,“ dodává artista. Hanuš se ale rozhodl, že nečekané volno využije smysluplně a posune svoji show o krok dál. S kolegou Viktorem vymysleli projekt Bimbárium. „Původně to začalo jako klaunská parafráze cirkusové disciplíny vrhu nožem s tím, že je ale bezpečná pro všechny bez rozdílu, a tudíž i interaktivní,“ popisuje Hanuš. Pánové totiž nevrhají nože, ale gumové sexuální pomůcky takzvaná dilda s přísavkami. „Ač by se to tak mohlo na první pohled jevit, u nás není k vidění ani slyšení nic lascivního či obscénního. Dokonce jsme začali mluvit slušně, aby nás ti úzkoprsí neuvařili na naší vlastní nudli,“ dodává zakladatel zcela nové sportovní disciplíny DingDong.
Vaškovi se tedy i během covidu daří zůstat v oboru. „Mám vlastně ohromné štěstí. Jednak se mi podařilo, i přes velké peripetie, získat státní covid podporu, jednak mám peníze z domu, který nedávno prodali rodiče. Splatili mi tak dřívější půjčku. Bez toho bych tohle všechno dělat nemohl,“ říká. Dokonce díky Bimbáriu potkal i novou přítelkyni, která se do projektu hned zapojila. „S Ančés jsme spolu 7 měsíců a neviděli jsme se jen na Štědrý den. První holka, se kterou máme nejen láskyplný vztah, ale rozumíme si i ve společné práci, která nás baví a dává nám smysl.“
Diváci si užívají vystoupení. Jenomže v zákulisí je spousta techniků, bez nichž by se nic podobného neuskutečnilo. I na ně zavřená kultura dopadá plnou tíhou Veronika Foltová
Covid dal vzniknout i Ledoborcům kultury
Nový projekt se v covidové pauze zrodil v hlavě i Martinovi Opatrnému, majiteli klatovského hudebního klubu Falcon. S dalšími kolegy spustili projekt Ledoborci kultury, jejihž cílem je rozhýbat zamrzlou kulturu a upozornit na dopad právě i na další profese pohybující se v kulturním prostředí. Ledoborci kultury objíždějí zajímavá místa po celé republice a prostřednictvím živých streamů divákům servírují koncerty, DJ ale i třeba artistická vystoupení.
Při každém živém streamu, ale i po jeho skončení lze přispět Ledoborcům na jejich aktivity. „Každý stream podporuje jeden konkrétní klub, který nyní strádá. Tady v Praze, kde jsme vysílali z Pragovky, pošleme vybrané peníze Úlu,“ říká Opatrný. Vybrané peníze ani zdaleka nestačí na pokrytí nákladů. Jeden takový přenos má náklad zhruba 100 tisíc. „Ty lidi to dělají zadarmo. Už hrozně dlouho nemůžou dělat svoji práci a chybí jim to tolik, že jsou ochotni přistoupit a na tuto formu. My však doufáme, že se doba jednou změní, akce, které dnes přenášíme pouze online se konečně udělají offline a peníze se nám vrátí,“ uzavírá Opatrný.
"Live streamy výdělek nenahradí," říká videotechnik
Přečkat ve zdraví stopku kultury musí i videotechnik František Bartoň. On je přesně ten typ nepostradatelného člověka, bez kterého by žádný koncert neměl tu správnou atmosféru. „S naší firmou děláme na festivalech a dalších eventech například ledkové stěny. Bohužel všechny oblasti, kde bychom mohli uplatnit naše know-how, jsou nyní zakázané,“ posteskl si pro Blesk Bartoň.
„Částečně to nahrazují ty live streamy, ale samozřejmě to ani zdaleka to nenahradí příjmy, jaké jsem měl před covidem. Od státu dostávám pětistovku denně, teď se snažím zažádat o tu tisícovku, ale zatím se mi to tedy nedaří,“ říká. Vidí tedy i nějaká pozitiva? „Co se kultury týká asi opravdu ne. Jsem ale ekologicky smýšlející člověk a doufám, že se v budoucnu začnou více využívat online konference. Létat přes celý svět, abych někde představil nový projekt, mi přijde nonsens.“ uzavírá Bartoň.
