Zmiňovaná tramvajová síť byla tehdy tvořena dvěma tratěmi: Florenc – Balabenka a Palmovka – Libušák (dnes zastávka U Kříže). „V roce 1896 Křižík uvedl obě tratě v několika etapách do provozu. Úsek na Florenc vedl dnešní Křižíkovou ulicí. V roce 1898 byla kmenová trať prodloužena až do Vysočan na dnešní křižovatku s Jandovou ulicí a v roce 1901 přibyla i krátká odbočka v Českomoravské ulici,“ připomněla pro Blesk počátek tramvajové tratě mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.
Křižíkova tramvajová síť tehdy měřila 7,7 kilometru. Protože tratě byly jednokolejné, musely se vozy míjet na výhybnách v jednotlivých stanicích. V roce 1907 Křižíkovu elektrickou síť odkoupily pražské elektrické podniky za 2,2 milionu korun. Elektrické podniky byly jakýmsi předchůdcem dnešního pražského dopravního podniku. S odkoupením tramvajové sítě od Křižíka tak bylo dokončeno vytvoření městského monopolu na provozování elektrických tratí v pražské aglomeraci.
Pozůstatky zde najdeme dodnes
Úsek, jehož výročí si právě připomínáme, prošel celou řadou změn. „Už v roce 1908 byl zdvoukolejněn, a později byly koleje ještě dvakrát výrazně přeloženy. S výjimkou trati v Křižíkově ulici se po všech úsecích Křižíkova dopravního podniku jezdí dodnes,“ připomněla Řehková.
Od té doby se zmiňovaná tramvajová trať samozřejmě několikrát rekonstruovala, přesto zde najdeme na první elektrickou dráhu několik dobových památek. Většinu z nich právě najdeme v ulici, kde tramvaje už 89 let nejezdí – v Křižíkově. „Dodnes najdeme na některých domech původní růžice, na kterých byly upevněny příčné dráty pro zavěšení trolejového vedení. Nejhezčí je zřejmě na domě čp. 177, který byl postaven ve stejném roce jako Křižíkova dráha. Další je v Zenklově ulici na jižním křídle základní školy Bohumila Hrabala,“ komentuje pro publikaci 120 let elektrické dráhy historik a bývalý vedoucí archivu dopravního podniku (DPP) Pavel Fojtík.
