Představit si Prahu, nebo jiná česká či světová města bez holubích houfů je takřka nemyslitelné. Města se snaží chránit své památky i další prostory všemožnými způsoby. Na parapety se dávají bodce i sítě, které jim mají znemožnit klidné posezení na římsách nebo parapetech. Často je tak k vidění nepěkný pohled na mrtvého holuba, který v nástraze uvázl. Doposud jedinou metodou, kterou se snižovala populace holubů v Praze, byl buď odstřel, nebo odchyt a následné zplynování.
„Vím, že holubi nejsou mezi lidmi moc oblíbení, ale když jsem se dozvěděl, že se jejich populace snižuje poměrně drastickými prostředky, napadlo mě, jestli by se nenašel humánnější způsob, jak počty holubů korigovat. Hledal jsem v různých studiích i na internetu a zaujal mě nápad s městským holubníkem,“ vysvětluje pro Blesk předseda spolku Obecní holubník Michal Ďuríček.
Holubi byli domestikováni už před dávnými věky, nahrazovali poštu i telefony a také běžně sloužili jako pokrm. „Holubi, které vídáme ve městech se od těch poštovních nebo jinak doma chovaných se nijak neliší. Naprosto běžně se stává, že například holubář umře a nemá následníky, proto jeho dědicové vypustí holuby do volné přírody. Zdivočelí holubi jsou vlastně potomci původních holubů domácích a je možné je velmi snadno opět domestikovat,“ upozorňuje Ďuríček.
Pomůže holubník?
Jak by tedy městský holubník mohl pomoci? „Jsou zkrátka zvyklí vracet se na místa, kde ví, že dostanou potravu. Proto, kdyby se nám podařilo vytvořit městský holubník, mohli by se zde holubi zdržovat ve větší míře a my bychom jim následně odebírali vajíčka, aby nedocházelo k množení. Přijde nám to jako mnohem humánnější varianta než zmiňované zplynování. Navíc podobné projekty úspěšně fungují v Německu nebo na Slovensku,“ vysvětluje předseda spolku.
Holubník by měl v budoucnu stát na vrchu Vítkov, na Praze 3 a nápad vítá i místní radnice. „Komise životního prostředí MČ Prahy 3 tento občanský nápad kvituje a podporuje, nadále bude s magistrátem hl.m Prahy probíhat jednání o umístění Holubníku,“ sdělila Blesku mluvčí Prahy 3 Zuzana Křížková.
Podle Ďuríčka by budoucí podoba holubníku měla vzniknout z veřejné soutěže, kterou vypíše Galerie hl. m. Prahy. „Chceme, aby to fungovalo jako umělecké dílo a zároveň i trochu jako atrakce pro místní nebo kolemjdoucí. Podle informací z Prahy 3 jsou předpokládané náklady na roční provoz asi 192 tisíc. Částka zahrnuje obsluhu holubníku, náklady na administraci spolku a účetní služby, cenu krmiva, veterinární péči i předpokládané náklady na úklid a likvidaci trusu, který by se měl likvidovat stejně tak jako běžný komunální odpad, tedy ve spalovnách,“ uzavírá mluvčí.
