Pražská výročí v roce 2021: Připomínat si budeme vzniky i zániky, krutou popravu či divadelní rozmach
/
-
Rok od roku si Pražané připomínají nějaká ta větší či méně významná, avšak neméně důležitá výročí. Však se toho také rok co rok v Praze seběhne tolik, a nejinak tomu bylo před desetiletími a staletími. Některá z kulatých výročí, která připadají na rok 2021, jsou trošku smutná, jiná slavnostní, mnohá důležitá pro každodenní život v metropoli.
-
- Jedno neveselé výročí nás čeká hned v lednu. Na území Prahy se nenachází mnoho malebných zřícenin hradů. Ten, který nad Kunratickým potokem v Kunratickém lese nechal postavit Václav IV. coby Nový hrad, je spíše výjimkou. Hrad sám neměl dlouhou existenci – stavět se začal v roce 1411, o deset let později, přesně 27. ledna 1421 jej zdevastovali pražští husité. I tak byl němým svědkem důležitých událostí. Ostatně právě zde Václav IV. trávil spousty času, a mezi jeho zdmi 16. srpna 1419 vydechl naposledy.1.
27. leden 1421 (600 let) – zkáza Nového hradu
Zřícenina hradu u Kunratic.Autor: ČTK - Jan Rychetský - Těžko uvěřit, že má tato charakteristická pražská čtvrť, jakou Žižkov bezesporu je, relativně krátkou historii. Ve středověku a novověku se na jejím území sice tu a tam nějaké stavení či vinice nalézaly, ale překotný stavební vývoj nastal až v 19. století v důsledku industrializace, kdy se do Prahy za prací stěhovalo enormní množství lidí. Původně byl Žižkov začleněn do obce Královské Vinohrady, ale už v roce 1875 bychom jej nalezli na mapách coby samostatný celek. Nadmíru významným dnem se pak pro Žižkovany stal 15. květen 1881, kdy byl Žižkov z nařízení císaře Františka Josefa I. povýšen na plnoprávné město, v němž tehdy žilo zhruba 41 tisíc obyvatel, což je zhruba tolik, jako má dnešní Mladá Boleslav. Deset let nato se dočkal i své současné vlastní radnice.2.
15. květen 1881 (140 let) – ze Žižkova je město
Pražský Žižkov se coby město zrodil v roce 1881. (ilustrační foto)Autor: Ladislav Křivan - Květen ještě neopustíme, dokonce neopustíme ani tentýž den, jen se přesuneme o 10 let později - a to nikoliv kvůli žižkovské radnici. Tehdy byla totiž slavnostně za vydatných ohňostrojů a jiných efektních spektáklů spuštěna Zemská jubilejní výstava v areálu holešovického výstaviště. Jednalo se o velkolepou akci, při které vznikla podoba výstaviště tak, jak ji známe dosud – postaven kvůli ní byl například Průmyslový palác nebo Křižíkova fontána. Výstava, která trvala až do 18. října téhož roku zaznamenala velký úspěch, zúčastnilo se jí zhruba dva a půl milionu návštěvníků ze všech koutů Čech i Moravy, zrovna jako řada návštěvníků ze zahraničí. Zároveň si Praha při té příležitosti poprvé vyzkoušela provoz první české elektrické dráhy, která k výstavišti vedla z Letné.3.
15. květen 1891 (130 let) – Zemská jubilejní výstava
Holešovické výstaviště.Autor: Tonda Tran, Robert Klejch, David Malík, Výstaviště Praha - Nestává se každý rok, aby se síť pražského metra, která dnes čítá 61 stanic, rozrostla. Jednou z těch nejnovějších, která od té doby zastává funkci konečné pro linku A, je stanice Depo Hostivař. Slavnostní zahájení provozu proběhlo 26. května 2005 a cestujícím předvedlo unikát – úsek ze Skalky do depa je totiž jediným v Praze, který je veden nikoliv tunelem, nýbrž pod širým nebem.4.
26. květen 2005 (15 let) – linka A prodloužena do depa
Běžná souprava metra přijíždí do Depa Hostivař.Autor: Daniel Vitouš - Dodnes je pýchou pravého břehu Vltavy a právem se nazývá Zlatou kapličkou. Na jeho jevišti excelovali nejpřednější herci své doby a vybraná divadelní díla zde navštěvovali i prezidenti. Řeč je pochopitelně o neorenesanční budově Národního divadla, kterou navrhli architekti Josef Zítek a Josef Schulz. Veřejnosti se poprvé otevřela 11. června 1881 při příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa, který v ní zhlédl operu Bedřicha Smetany - Libuši. Divadlo však tehdy ještě nebylo dokončeno. Právě při dokončovacích pracích ji výrazně poničil požár v srpnu téhož roku. Jeho následky se podařilo napravit až o dva roky později.5.
11. červen 1881 (140 let) – první otevření Národního divadla
Národní divadlo.Autor: Blesk:David Malik - 14. června před 120 lety se v Praze konala velká sláva. Do města totiž při příležitosti zprovoznění tehdejšího mostu císaře Františka I., který dnes známe pod názvem most Legií, zavítal tehdejší císař František Josef I. Most je dodnes důležitou dopravní spojnicí mezi Smíchovem a Novým Městem, kudy denně proudí hordy aut a stovky tramvajových spojů. Velkou roli však sehrál už během prvních dnů své existence. Tehdejšího císaře zastihli na mostě fotografové, přičemž v dobovém vydání časopisu Světozor vyšla fotografie s titulkem „Procházka na mostě.“ Na základě toho se od té doby mezi českým obyvatelstvem začala nevinně šířit nová přezdívka Františka Josefa I. - „Starej Procházka.“6.
14. červen 1901 (120 let) – „Starej Procházka“ na mostě Legií
Slavnostní otevření nového mostu císařem Františkem Josefem I. dne 14. června 1901.Autor: sbírka Scheufler - Nejspíše nejchmurnější kulaté výročí tohoto roku si budeme připomínat 21. června. Na ten den se před 400 lety konala nechvalně známá poprava 27 českých pánů, kteří se přičinili o stavovské povstání proti tehdejšímu císaři Ferdinandu II. Jednalo se o přímý důsledek bitvy na Bílé hoře, kterou stavovské vojsko neslavně prohrálo, čímž bylo povstání de facto u konce. Tři šlechtici, sedm rytířů a 17 měšťanů byli před zraky přihlížejících popraveni rozličnými způsoby na Staroměstském náměstí. Někteří byli oběšeni, jiným byla uťata hlava, další čekalo rozčtvrcení. Tento brutální akt dosud na náměstí připomíná výjev na dlažebních kostkách v místě, kde k exekucím došlo – tedy v jihozápadní části náměstí.7.
21. červen 1621 (400 let) – poprava 27 českých pánů
Poprava 27 českých pánů, tedy vůdců stavovského povstání (tří pánů, sedmi rytířů, 17 měšťanů), na Staroměstském náměstí v Praze.Autor: Slovenská národná knižnica, IFC Films, ara - Z málokterého místa je tak oku lahodící pohled na Prahu jako z vrcholu Petřínské rozhledny. Ta se veřejnosti poprvé otevřela 28. července před 130 lety v souvislosti s konáním Zemské jubilejní výstavy. Rozhledna se začala stavět v březnu téhož roku a za neuvěřitelné čtyři měsíce ji přibližně 60 montérů stihlo postavit. Jen za její první rok se prodalo 61 307 vstupenek, prozradila dříve pro Blesk.cz kurátorka Muzea města Prahy Jana Bělová.8.
28. červenec 1891 (130 let) – na Petříně se tyčí rozhledna
Velmi žádanou atrakcí je rozhledna, jejímž předobrazem je špička Eiffelovy věže, pro turisty i dnes. Přitom tomu nemuselo být. „Když Hitler v roce 1939 zavítal do Prahy a z Pražského hradu se díval na okolí, nelíbilo se mu, jak z lesnatého vršku vystupuje rozhledna, která je Eiffelovce podobná. Chtěl ji nechat odstřelit, dokonce i příkaz k tomu měl vydat. Naštěstí se to neuskutečnilo,“ sdělila Bělová. V důsledku výstavby rozhledny na Petříně vznikla také lanovka.
Petřínská rozhledna v celé své kráse. Jaké štěstí, že během nacistické okupace nešla k zemi.Autor: David Malík - Kulaté jubileum si na podzim připomenou v Nuslích, kde od roku 1921 stojí budova tamního divadla Na Fidlovačce. I když se to může zdát s podivem, jedná se o jedno z nejstarších dosud fungujících divadel v Praze. Další pozoruhodností stavby, jejímiž autory byli architekti Alois Zima s Josefem Dneboským, je, že se jednalo o vůbec první divadelní budovu u nás postavenou po vzniku samostatné republiky. Za léta jeho existence se na zdejších „prknech, která znamenají svět“, střídali herečtí velikáni – Miloš Kopecký, Miroslav Horníček, Oldřich Nový, Jiřina Jirásková či nejnověji například Jiří Korn.9.
5. listopad 1921 (100 let) – první československé divadlo vzniklo v Nuslích
Divadlo na Fidlovačce.Autor: archiv blesku, čtk - Od roku 1830 stojí v Praze nejstarší nádraží v Dejvicích, od roku 1845 pak stojí Masarykovo nádraží, které dlouhá léta platilo za pomyslné centrální nádraží pro Prahu. Jeho funkci ale pozvolna přejalo nádraží císaře Františka Josefa, které dnes známe coby hlavní nádraží a které bylo dáno do provozu 14. prosince 1871. Rok co rok na něj přijede či z něj odjede až na desítky milionů cestujících. Z hlediska putování jak po celých Čechách, tak i za jejich hranice sehrává stěžejní roli. A výraznou roli sehrálo také při formování Prahy. V důsledku výstavby hlavního nádraží se třeba podkopaly Vinohrady, pod nimiž dnes vedou tři železniční tunely. Ten vůbec první byl dán do provozu už 19. září roku 1871.10.
14. prosinec 1871 (150) – Praze přibylo hlavní nádraží
Pražské hlavní nádraží.Autor: Eva Fornálová - Závěrem kalendářního roku se zpravidla konají oslavy, které vítají rok nový. Před 100 lety se ale Pražané vyjma roku 1921 loučili ještě s oficiálním názvem svého města. Ačkoliv jsme tou dobou už tři roky byli republikou, ne královstvím, „matička stověžatá“ se i tak oficiálně uváděla jako „Královské hlavní město Praha". O tento název ale rozhodnutím vlády přišla právě posledního dne roku 1921. Od 1. ledna 1922 vstoupil v platnost zákon o vytvoření Velké Prahy, jímž se město rozšířilo o podstatnou část obcí a čtvrtí (například Dejvice, Střížkov, Hloubětín nebo Braník - a řada dalších) a jímž je Praha od té doby uváděna „jen“ jako hlavní město.11.
31. prosinec 1921 (100 let) – zánik Královského hlavního města Prahy
VideoVideo se připravuje ...Takhle se Praha probouzela v roce 2020 do prvního letního dne! (natočeno z Petřínské rozhledny)
-
Související články
