V roce 2019 zpracovala Pražská městská společnost Operátor ICT (OICT) analýzu, která se týká především spotřeby energií u budov ve vlastnictví Prahy. V současné době má Praha ve správě asi 1260 budov, 105 z nich je pak zapojeno do tohoto energetického projektu. Získaná data mají mají pomoci hlavnímu městu snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 % a do roku 2050 dokonce o 100 %. Zavedení úsporných opatření v budovách, které jsou v majetku města by v tomto kroku mělo výrazně pomoci.
Rozpočet na emise
A právě kontrolu emisí bude mít na starosti i energetický manažer se svým týmem. „Jedna z jeho hlavních pracovních náplní bude sestavit takzvaný uhlíkový rozpočet města. To znamená, že se vytvoří na každý rok plán, kolik emisí a skleníkových plynů město vyprodukuje v rámci správy svých budov,“ Vysvětlil náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
Budovy se zateplí, vymění se okna i zářivky
„Co se týče úspory emisí u budov, půjde zejména o zateplení nebo výměnu oken, ale samozřejmě že řešíme i osvětlení nebo přechod na účinnější zdroje vytápění. K přehlednějšímu sledování nám také pomůže instalace dálkových měřidel spotřeby energie,“ řekl nový energetický manažer Jaroslav Klusák.
Mnoho energie se dá ušetřit i pouhou výměnou žárovek. V současné době jsou ve většině budov zářivky. To je zbytečné plýtvání, chceme zařadit mnohem více LED světel, která mají v současné době v budovách pouze 13% podíl. Všechna data máme díky OICT už nyní na jednom místě, což nám pomůže efektivněji tyto budovy spravovat,“ dodal Klusák.
Fotovoltaiky na střechách i balkonech
Se svým týmem ale bude mít Jaroslav Klusák na starosti i další věci. Například se budou snažit snížit spotřebu energie z fosilních zdrojů. „Velká část budov je stále vytápěna z fosilních zdrojů, tedy především uhlím. My připravíme projekt, který bude podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V Praze chceme nejčastěji využít sluneční energii a tím snížit i závislost Prahy na uhelných elektrárnách,“ řekl Hlubuček
„Máme v plánu podpořit vznik fotovoltaických elektráren a to jak třeba na balkónech bytů, tak i na střechách budov, které by zásobovaly energií buď celý objekt, nebo jen konkrétní byt. Přebytky z této výroby pak využije hlavní město, což je další krok k tomu, aby se nám podařilo snížit uhlíkovou stopu. V první fázi by mělo jít o stovky těchto mini fotovoltaiek, v budoucnu doufáme v daleko větší počty v řádech tisíců,“ uzavřel Klusák.
