O rekonstrukci Libeňského mostu informoval novináře náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě), který v minulosti založil iniciativu „Libeňský most nebourat, nerozšiřovat“. Ten byl zároveň sdílný, jak bude rekonstrukce probíhat a jak bude most vypadat po ní. Dle jeho představ by změn měl kvůli citlivé rekonstrukci doznat minimálně, citelně se však promění jeho okolí.

Kubistická architektura zůstane zachovaná

„V březnu proběhla zatěžovací zkouška, kdy byl každý mostní oblouk zatížen 547 tunami, čímž bylo ověřeno chování konstrukce. Bylo potvrzeno, že konstrukce se chová přesně tak, jak se má chovat,“ uvedl Scheinherr s tím, že pro bourání mostu definitivně nevidí důvod.

„Rekonstrukcí dojde k zachování architektonicky cenných kubistických prvků,“ upozornil náměstek na to, že je Libeňský most, který je starý bezmála 100 let, po architektonické stránce unikátem. Hovoří se o tom, že jde o vůbec jediný kubistický most na světě. V době svého vzniku disponoval nejdelším mostním obloukem ve střední Evropě, a to v místech bývalého slepého ramena Vltavy, které je dnes již zasypané.

Kapacita dopravy se zvýší

Podle Scheinherra denně přes most jezdí přes 16 tisíc automobilů. Z hlediska dopravy se jedná o stěžejní spojnici mezi Libní a Holešovicemi. Nebýt jej, místní by z Libně do Holešovic museli cestovat buď přes Hlávkův most přes Štvanici nebo přes most Barikádníků, které jsou nejbližší. Podle Scheinherra se však v rámci rekonstrukce, která most zachová v nynějších proporcích, počítá s navýšením dopravní kapacity.

Takhle by podle vizualizací mohl vypadat rekonstruovaný Libeňský most.
Takhle by podle vizualizací mohl vypadat rekonstruovaný Libeňský most.
Autor: Magistrát hl. m. Prahy

„Efektivita kapacity by se mohla promítnout i do tramvajové dopravy. Tramvaje by přes most mohly jezdit v rychlosti až 60 kilometrů za hodinu, čímž by tudy mohlo projíždět více spojů,“ myslí si náměstek. Zachovány zůstanou také chodníky i cyklopruh.

V dřívějších projektech se také počítalo s tím, že most bude v případě rekonstrukce zcela nepřístupný jakékoliv dopravě. „Propojení Holešovic a Palmovky je nenahraditelné. I proto jsme hledali takový způsob rekonstrukce, který by do významné míry umožnil zachovat alespoň cyklistickou i pěší propustnost,“ upřesnil generální ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák. Počítá se zároveň i s náhradní autobusovou dopravou.

Kdy a za kolik?

Právě na TSK nyní bude vypsní výběrového řízení na rekonstrukci. Ta by měla obsahovat zároveň vznik nových schodišť a také bezbariérových ramp na Rohanský ostrov, kde je v plánu obnova rekreační zóny. Vypsáno by mělo být ještě během letošního října.

„Příští rok by mohly začít základní projekční práce a na konci prvního pololetí roku 2022 první stavební práce,“ myslí si Scheinherr. „Práce by mohly probíhat po dobu maximálně tří a půl let. To vše ale bude známo z podrobného projektu, který zhotoví projektant a zhotovitel.“ Cena rekonstrukce by se podle odborného odhadu měla šplhat k 1,9 miliardy korun.

Zmatek při hlasování

Většina pražských mostů je ve velmi špatném stavu, a ten Libeňský je v doslova havarijním. Proto v minulosti zaznívaly hlasy o jeho zbourání. To prosazoval například dřívější náměstek primátorky pro oblast dopravy Petr Dolínek (ČSSD). Také v řadách ODS zaznívaly hlasy pro vhodnost bourání a výstavby mostu nového. Hovořilo se o lepší a úspornější variantě.

Kontroverze také vyvolalo „zmatečnétajné hlasování nynějších pražských radních z dubna loňského roku, které pojednávalo právě o zrušení zakázky na bourání Libeňského mostu, přičemž zápis z jednání se neshodoval se zvukovým záznamem. Oficiální zápis zněl, že šest radních hlasovalo pro, dva se zdrželi, tři byli nepřítomni. Ze zvukového záznamu ovšem vyplývá, že pro zrušení zakázky hlasovalo šest radních, a jediná Hana Kordová Marvanová (STAN) se zdržela hlasování.

„Celá situace vypadá jako úmyslné falšování zápisu z úředního jednání. Žádný zastupitel, který to myslí s Prahou a Pražany dobře, prostě nemůže tolerovat jednání, které naplňuje všechny znaky podvodného jednání,“ nechala se tehdy slyšet opoziční zastupitelka Alexandra Udženija (ODS). „Zasedání Rady hlavního města začíná připomínat frašku. Zápis z jejího jednání neodpovídá zvukovému záznamu, hlasuje se tajně, což je bezprecedentní, a svolává se mimořádné jednání rady bez pozvání předsedkyně kontrolního výboru,“ přisadil tehdy si opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO).

Fotogalerie
23 fotografií