7°C
„Mnoho lidí, co jde studovat obor zdravotnický záchranář, tam míří s představou, že budou dennodenně resuscitovat, že budou vyprošťovat lidi u dopravních nehod nebo že budou slaňovat z vrtulníku. Jdou za tou akcí na záchranku,“ vysvětluje problémy u pražských záchranářů Křivánek, který je náměstkem ředitele Zdravotnické záchranné služby hl. města Prahy.
Sám se kolem záchranné služby pohybuje již od studií, kdy začal jako brigádník, na plný úvazek pak začal pracovat v roce 2004. Prošel řadou pozic a má tedy přehled o tom, co která z nich obnáší. „Začal jsem jako řidič, pak jsem dostudoval záchranáře, devět let jsem létal u letecké záchranky, sloužil jsem i na dispečinku,“ vypočítává, čím vším si prošel. Nyní má na starost všechny řidiče, záchranáře i zdravotnické operační středisko.
Ztráta iluzí
Během své praxe se setkal s tím, že řada lidí po nástupu k záchrance bohužel tak trochu přijde o iluze a může to vést i k tomu, že ji nakonec po pár letech od nástupu opustí. Běžný den záchranářů vypadá tak, že nastoupí do služby, přeberou si techniku a čekají, až přijde výzva z operačního střediska.
Běžně vyrazí během denní dvanáctihodinové směny zhruba na šest až osm výjezdů, v exponovaných dnech, kterými bývají typicky pondělní denní služby, to může být i více. „Záchranka není jen o těžkých stavech, ale většina výjezdů je k chronicky nemocným lidem nebo seniorům,“ vysvětluje. To podle něj může u některých lidí způsobit deziluzi z práce, protože mají pocit, že i během studia byli připravováni na něco trochu jiného, než je pak čeká.
Brzký odchod
Odhaduje, že lidé buď od záchranky odejdou zhruba do pěti let od nástupu, nebo u ní pak zůstanou třeba i dvacet nebo třicet let. Právě proto teď vznikl nápad představit lidem tu opravdovou práci záchranářů. Pražská Zdravotnická záchranná služba proto v současných dnech natáčí netradiční spoty, které mají hravou formou ukázat, co práce u záchranky skutečně obnáší. „Řekli jsme si, proč to lidem, co se k nám hlásí, neříci předem,“ vysvětluje náměstek ideu celého vznikajícího projektu. Určeny budou hlavně těm, kdo o této práci uvažují, ale možná mohou mít poněkud zkreslenou představu o tom, co je čeká.
Je to o něčem jiném
Smysl u záchranky je podle Křivánka přitom vlastně v něčem úplně jiném než v adrenalinových situacích. „Jak říká jeden náš kolega, není malých výjezdů. Ve spoustě z nich si člověk může najít nějakou seberealizaci a krásu té práce, byť je to jen třeba sociální pomoc někomu, kdo to zrovna potřebuje,“ říká.
Stát se záchranářem přitom vyžaduje poměrně dost úsilí i studia. Kdo může pracovat ve výjezdové skupině i na zdravotnickém operačním středisku záchranné služby, určuje přímo zákon, aktuálně lze vystudovat například bakalářský studijní program oboru zdravotnický záchranář. Dále se dá specializovat například ve studijním programu zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu. Uchazeče o práci u pražských záchranářů čekají ještě další testy včetně těch fyzických. „Je tam odborný test, praktická zkouška a velmi důležitá je pro nás osobnostní stránka toho člověka, aby zapadl do týmu,“ doplnil Křivánek. Testy podle něj projde zhruba polovina uchazečů.
Podívejte se do galerie, jak natáčení spotů probíhalo:
