Celý objekt získal Magistrát hlavního města Prahy v roce 2016 v rámci směny budov se státem, přičemž už od roku 2015 se zde začal realizovat společný plán města a Filozofické fakulty Univerzity, který dal vzniknout Kampusu Hybernská.

 „Když jsme areál získali od státu, začal se celý areál opravovat, přičemž náklady pro město byly zcela minimální. Za ty tři roky zde město investovalo 20 – 25 miliónů,“ řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). „Na tomto projektu je dobře vidět, že i za relativně málo peněz se dají v městském majetku dělat opravdu dobré věci,“ dodal.

Kampus jako samostatná instituce

Na začátku července navíc magistrát schválil zapsání Kampusu Hybernská jako samostatné instituce. Do nově vzniklého subjektu vloží UK peněžitý vklad jeden milion korun. Celkový příspěvek UK bude deset milionů, stejně jako hlavního města.

„Tento krok byl velmi důležitý především proto, aby Kampus mohl žádat i finanční příspěvky z fondů Evropské Unie nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dosud byl financován pouze jednorázovými prostředky buď z města, nebo z univerzity, případně z fakulty,“ vysvětlil Chabr.

Kampus Hybernská slouží jako prostor pro volnočasový akademický život. „Celý prostor funguje zcela nezávisle, jednotlivé aktivity zastřešuje kurátor a tak to bude i nadále,“ řekl Chabr.

Kampus slouží k propojení Pražanů, akademiků i studentů

Fungování Kampusu odstartoval týden diverzity v dubnu 2017. „Tehdy jsme si chtěli především vyzkoušet, jestli naše vize o fungování celého prostoru má vůbec naději. Akce nás jednoznačně přesvědčila, že budovat podobný prostor má určitě smysl, protože v tu dobu podobné místo, kde by se mohly pořádat koncerty, přednášky a propojovat akademický život s životy Pražanů v Praze nebyl,“ řekla ředitelka Kampusu Hybernská Ema Pospíšilová.

V areálu nyní funguje kavárna, sál, kde je možné pořádat koncerty, několik konferenčních místností a samozřejmě výstavní prostory. „Vše se snažíme opravovat víceméně svépomocí. Celý prostor byl na začátku zcela vybydlený, původně tyto prostory využívalo ministerstvo vnitra a bývalo tu i školicí středisko STB, podle toho také některé prostory vypadaly,“ popisuje ředitelka.

K opravám jsme přistoupili tak, že se snažíme vše nejdřív vyčistit a co nejvíce věcí zrecyklovat a použít jinde. Dlouhodobě nám tu za podpory Pražských služeb funguje i cirkulární díla, díky které nám jdou opravy mnohem snáze,“ řekla Pospíšilová.

Zmíněná dílna ale nefunguje jen pro potřeby Kampusu. Je otevřená každému, kdo si potřebuje něco opravit a chybí mu nářadí. „Stačí se domluvit na termínu a přijít. Platí se vtupní záloha a pak každý může využívat jakékoli nářadí, které je tu k dispozici. A pokud si s něčím neví rady, jsou tu i profíci, kteří mu milerád poradí,“ popsala funkci dílny Ema Pospíšilová.

Zeleň má na starosti ČZU

Nyní je v plánu celý prosto také více zazelenit. „Na tom spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou. Tady na tom velkém nádvoří už je přichystaná pergola, u které budou vysázeny popínavky. Dále tu budou velké květináče se stromy a další truhlíky se zelení. Přeci jen jsme v centru města a každá zeleň výrazně to okolní prostředí ochladí,“ popsala nejbližší plány ředitelka.

Výstavní prostory budou bezbariérové

Upravuje se i vstupní průchod, ze kterého by měl být přístup do výtahu, aby výstavní prostory a chystané coworkingové centrum mohlo být bezbariérové. „Přes prázdniny žádné výstavy ani nic podobného neděláme a věnujeme se naplno opravám, abychom na podzim mohli prostory nabídnout už v plné kráse,“ uzavřela ředitelka Ema Pospíšilová.

Fotogalerie
24 fotografií