Týrání koní v centru Prahy? „Jinde na světě nemají lepší podmínky!“ říkají povozníci

Josef Kočovský, který je dlouholetým předsedou Cechu fiakristů a povozníků Čech a Moravy (CFPČM) se nad eventuální regulací, potažmo zákazu koňských povozů v hlavním městě, nestačí divit. „V Praze koně jezdili odnepaměti. Tvrdit, že jde v jejich případě o nepřirozené prostředí, kde jim vadí hluk, tvrdý asfalt nebo dlažba, nebo že jsou dokonce fyzicky přetěžovaní nebo snad týraní, to postrádá logiku,“ myslí si.

Polopravdy a pololži

Živnost související s provozem koňských povozů především pro turistické účely má počátek po sametové revoluci. Podle Kočovského tehdy byla nastavena tak přísná pravidla pro provoz koňských spřežení, že lze jinde na světě s ohledem na práva, bezpečí a zdraví koní stěží hledat přísnější. „V roce 1989 jsem byl u jejich zrodu, takže vím, o čem mluvím. Dávali je dohromady veterináři, vozatajové, úředníci z magistrátu i z Prahy 1 či odborníci z Technické správy komunikací.“

Dle nich je prý zcela nemožné koně v Praze týrat, protože by to každý kolemjdoucí viděl. „Navíc, proč by to kdo měl zapotřebí dělat? Koně jsou pro nás nejen zdrojem obživy, ale zároveň je mezi námi i citový vztah, který kolikrát trvá od dětství nebo od hříběcích let. Pro mnohé z nás to jsou v podstatě rodinní příslušníci! “ vysvětluje Kočovský. Právě otázku týrání zmiňovali pražští politici nejčastěji.

„Turistické využívání koňských povozů v Praze může hraničit s týráním,” sdělil zkraje června pro Blesk.cz radní hl. města Vít Šimral (Piráti). Podle předsedy Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila (TOP 09), který téma otevřel na magistrátní úrovni, jsou koně „vystresovaní, trpí hlukem z dopravy, smogem. Vůči těm zvířatům je to zkrátka neetické,“ uvedl.

Jenomže podle Kočovského jsou kočáry odlehčené, tudíž koně netahají neúměrně těžší břemeno. „Oproti jiným městům, kde kočár tahá jeden kůň, je to v Praze nastaveno tak, že jde vždy minimálně o dvojspřeží, které veze maximálně pět lidí,“ uvádí. „Navíc se hovoří o tom, že se pohybují v nepřirozeném prostředí, plném betonu a dlažby. Málokdo ví, že pražské koně mají speciální odpružené podkování, což Praha zavedla jako vůbec první. Až po nás to převzala jiná města,“ upozorňuje. Zda jsou navíc koně v dobrém zdravotním stavu, zjišťují pravidelné veterinární prohlídky, které se dějí ob dva měsíce. „Kdyby s koňmi bylo něco v nepořádku, včas by se to podchytilo a kůň by do ulic nevyrazil.“

»Hyenismus vytržený z kontextu«

Až příliš moc vášní vzbudil na facebooku příspěvek primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který sdílel fotografii zakrváceného koně v centru Prahy. Pod ní připsal: „Piráti podporují zákaz koňských povozů, jak navrhuje Jiří Pospíšil. Tohle je nepřijatelné!“ K příspěvku se do poloviny června nasčítalo přes tisíc komentářů, z nichž mnozí uživatelé fotografii považovali za doklad špatného zacházení s koňmi.

„Za 30 let, kdy tyto služby existují, se nic nestalo, k ničemu nedošlo, k žádné havárii nebo úhynu na ulici, ke stížnostem nebo tak něco. Pouze se vytáhla tahle účelová fotografie, která je zcela vytržená z kontextu,“ vysvětlila pro Blesk.cz Iva Rosická, majitelka jezdecké stáje. Proč je účelová? Kůň se tehdy podle ní kousl do jazyka, což ostatně dotvrzuje i veterinární zpráva z roku 2019, kterou má Blesk.cz k dispozici. „Jak kůň jde a mísí se mu krev se slinami, tak pochopitelně za sebou zanechá více skvrn. To přece ale s týráním nemá nic společného, a klást tuto fotografii za ilustraci toho, jak s koni špatně zacházíme, je nehorázný manipulativní hyenismus, který se nezakládá na pravdě.“

Mezinárodní ostuda

Jak Kočovskému, tak i Rosické vadí nynější jednání magistrátu. Podle nich se měl celou situací ohledně koňských povozů zabývat po odborné a nikoliv politické stránce. „Primátor se nás měl zastat a ne sdílet na facebooku fotografii vytrženou z kontextu. Vždyť my děláme dobré jméno nejen Praze, ale i celé republice,“ myslí si Rosická.

Řadu pravidel a opatření totiž po Praze přejaly jiné metropole – například plachetky na zachytávání koňského trusu, nebo ochlazování koní pomocí vody z hydrantů při přílišných vedrech. Koně se přitom během dne střídají, takže ani tvrzení, že by byli vystaveni celodennímu „kočování“ neobstojí.

„Z tohoto hlediska jsou snahy magistrátu podle mne mezinárodní ostudou, protože Praha je naopak pro mnohá města, co se chování vůči koním týče, vzorem,“ nechal se slyšet Václav Luka, místopředseda (CFPČM). „Oproti jiným turistickým atrakcím typu pivní kola, Segwaye nebo koloběžky, také nemohu nezmínit, že koňské fiakry provozují výhradně Češi.“ Ostatně koně pro městské fiakry nezřídka pochází z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který je od roku 2019 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.

Nezájem a ignorace

Z pražských politiků prý zatím ani nikdo nevyvinul jakékoliv úsilí, aby se přišli podívat na skutečný stav věci. Třeba radní hl. m. Adam Zábranský (Piráti) volá rovnou po přímém opatření magistrátu. „Zásah ze strany města se mi zdá lepší, než se spoléhat na cestičky, které lze v případě prokázání týrání obejít,“ sdělil pro Blesk.cz.

„O skutečném stavu věcí nemají povědomí. Přesto už vynáší ortely. Dělá se z toho politické téma, ale jaké to bude mít důsledky pro nás nebo pro koně, to už nikoho nezajímá,“ stěžuje si Rosická. „Bez příjmů budeme mít problém koně uživit, takže dojde-li opravdu k nějakému zákazu, ve skutečnosti budou trpět právě koně. Nebudou mít co jíst, nebudou mít řádnou péči. Tohle chtějí ti takzvaní ochránci zvířat, kteří nám nadávají do tyranů?“