Podle radního hl. města Adama Zábranského (Piráti), který má v gesci právě oblast bydlení, se tímto opatřením snižuje riziko šíření nákazy koronavirem, a to nejen pro osoby bez domova, ale i pro ostatní obyvatele Prahy. „V rámci opatření v boji proti koronaviru se snažíme zajistit humanitární ubytování pro lidi bez domova. Ti jsou totiž jednou z nejohroženějších skupin obyvatel,“ uvedl dříve pro Blesk.cz radní.
Místo kolejí hotely
„Byly prověřovány možnosti využití městského majetku a osloveny vysoké školy s prosbou o využití kolejí. Tyto cesty však zatím nevedly k cíli,“ stojí v odůvodnění magistrátu, proč Praha zvolila cestu turistických ubytovacích zařízení. V praxi tedy magistrát vlastními finančními prostředky začal od konce března zajišťovat pokoje soukromých hotelů či hostelů, ve kterých nechal ubytovat lidi bez domova.
V současné době magistrát zajišťuje kapacity pro ubytování 340 bezdomovců v celkem šesti objektech. „Poptávka je ale určitě větší,“ sdělil Zábranský s tím, že na kadého se kapacitně bohužel nedostane. Konkrétně se jedná o Hotel Harfa, Sir Toby's Hostel v Holešovicích, hotel CzechInn ve Vršovicích, Sophie's hostel na Novém Městě, žižkovský hotel Amadeus a nejposledněji má tento týden přibýt A Plus Hotel & Hostel u Florence.
Ubytování je určeno především postarším bezdomovcům ve věku 60 let a více, či těm s chronickými zdravotními problémy. „Nicméně v několika objektech se lze setkat s lidmi, kteří se na ulici ocitli v důsledku koronavirové krize. Přišli o zaměstnání a následně i o střechu nad hlavou,“ uvedl radní. Kapacity ubytovacích zařízení preventivně počítají i s volnými prostory v případě podezření na onemocnění covid-19.
Místa v hotelech a hostelech jsou nabízeny také obyvatelům kempu v Troji, jenž není hygienicky ani epidemiologicky ideální pro sdružování více osob bez přístřeší na jednom místě. S péčí o bezdomovce v nemovitých objektech jsou pak hlavnímu městu nápomocny například Armáda spásy, Naděje, Maltézská pomoc nebo organizace Jako doma.
Z deště pod okap?
„Snažíme se co nejméně zatížit městský rozpočet, takže jsme si stanovili hranici 200 Kč za ubytování člověka na jednu noc a v dalších měsících si ubytovaní svůj pobyt budou z velké části hradit ze sociálních dávek,“ sdělil dříve Zábranský. Dle materiálu, který rada v pondělí schválila, by 70 % nákladů na ubytování osob bez domova mohlo být hrazeno státem.
„Při plném obsazení 350 míst budou celkové náklady na ubytování 2 100 000 Kč za měsíc, přičemž se očekává, že hlavní město Praha by se na této částce podílelo minimálně 630 000 Kč za měsíc, zbytek by hradili ubytovaní prostřednictvím dávek na bydlení či jiných příjmů,“ píše se v dokumentu.
Další spory v koalici! Hřib se „vetřel“ na tiskovku k bydlení. „To jsem nezažil,“ sepsul ho Pospíšil
Zatímco magistrát dosud pokoje pronajímal na měsíc, Zábranský uvedl, že nyní magistrát smlouvy s hotely a hostely prodlouží o další dva měsíce. Během nich budou bezdomovci mít jak střechu nad hlavou, tak také sociální a hygienické zázemí a především prostředí, v němž budou v mnohem větším bezpečí před důsledky šíření koronaviru. Zároveň se též počítá s tím, jelikož spousta osob bez domova disponuje psy, že oslovené hotely a hostely disponují například kotci.
S uplynutím dvou měsíců by podle Zábranského městská péče o lidi bez domova či v tíživé životní situaci skončit neměla. „Pravděpodobně budeme poptávat ubytovací kapacity třeba do konce roku,“ řekl s tím, že ubytovaným se budou věnovat sociální pracovníci, kteří jim pomohou najít práci či vlastní bydlení. Do konce roku má zároveň vzniknout koncepce řešení bezdomovectí. Podle Zábranskéhoje s ohledem na situaci v turismu jasné, že někteří provozovatelé by smlouvy chtěli prodloužit, město ale hodlá vypsat veřejnou soutěž.
Pomoc s bydlením
Vyjma otázky řešení bezdomovectví kvůli pandemii koronaviru se pražští radní opět věnovali řešení bytové krize v hlavním městě. Určitým východiskem by měl být vznik městské příspěvkové organizace s názvem Pražská developerská společnost, která se bude věnovat správě nemovitostních aktiv Prahy. Jejím účelem je iniciace, koordinace a v neposlední řadě též realizace městské bytové výstavby na obecních pozemcích. Posvětit její vnzik musí ještě pražské zastupitelstvo.
„Výstavba městských bytů v Praze od roku 1991 trvale klesala a v roce 2008 se zastavila úplně. 99 % bytů postavených od roku 1995 postavil soukromý sektor,“ uvádí náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09). „Je potřeba městskou bytovou výstavbu v podobě městského nájemního bydlení oživit a tímto způsobem přispět k uspokojení poptávky po dostupném bydlení v české metropoli.“ Dalším řešením východiska z bytové krize, kterým se magistrát dlouhodobě zabývá, je družstevní bydlení.
