14°C
V Praze se lidem žije dobře. Chválí hromadnou dopravu, ale trápí je drahé bydlení a stárnoucí obyvatelstvo
-
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) na jaře zveřejnil studii, která se zaobírá kvalitou života v Praze. Závěry studie ukazují, že jsou lidé v Praze spokojeni. Zároveň dokument poukazuje na fakt, že cizinci jsou pro Prahu stále důležitější, protože pomáhají zaplnit mezery na trhu práce. Analýza se věnuje celkem osmi různým tématům, které kvalitu života ovlivňují.
- 1.
Obyvatelstvo
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRPočet obyvatel hlavního města dlouhodobě roste. V současné době žije v Praze něco málo přes 1,3 milionu obyvatel. Za posledních pět let se jejich počet zvýšil o 65 tisíc lidí. Velký podíl na růstu obyvatelstva ale mají cizinci, bez kterých by počet obyvatelstva Prahy stagnoval. V současné době je podíl cizinců asi 16 % z celkového počtu všech Pražanů, což je způsobeno především vysokou poptávkou po pracovní síle, které je v hlavním městě nedostatek.
Trochu jiná situace se naskytne v případě, že se metriky zaměří na počet denně přítomného obyvatelstva, nikoli evidovaného. Pak jsou čísla ještě o něco vyšší, kolem 1,5 – 1,8 miliony obyvatel. Jde především o lidi, kteří do Prahy jezdí za prací, studiem nebo o turisty, případně o obyvatele, kteří mají evidované bydliště mimo hranice hlavního města.
- 2.
Doprava
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRDoprava silně ovlivňuje spokojenost lidí s kvalitou života. Skoro tři čtvrtě Pražanů je velmi spokojeno s městskou hromadnou dopravou. Zvláště v posledních letech, kdy je MHD výrazně dotována z městského rozpočtu, a její využívání při zakoupení ročního kuponu vyjde denní jízdné na pouhých 10 Kč. Pražská integrovaná doprava se nedávno rozšířila i do většiny měst Středočeského kraje, takže cestujícím stačí jeden jízdní doklad.
Větším problémem je automobilová doprava, která svojí intenzitou zhoršuje kvalitu života v Praze. Největší příčinou stále se zvyšujícího počtu aut je především proces suburbanizace. To znamená, že čím dál tím více lidí se stěhuje z města za jeho okraj, do rodinných domků, odkud každé ráno vyjíždějí do centra města za studiem a do práce. Pravidelně takto do Prahy cestuje zhruba 180 tisíc lidí. V roce 2018 najezdily osobní automobily po Praze 21 milionů kilometrů.
Navzdory četným vstřícným krokům nynějšího magistrátu vůči cyklodopravě také překvapí ani ne jednoprocentní využívanost jízdních kol při cestování Prahou. Loni v březnu přitom magistrát oznámil rekordní investici do cyklodopravy atakující částku 100 milionů korun, letos dalších 170 milionů. „Cyklistická doprava nejspíš nikdy nebude dominantní dopravou v Praze,” nechal se přitom před rokem slyšet náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha Sobě).
- 3.
Životní prostředí
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRŽivotní prostředí v Praze úzce souvisí s předchozí kapitolou o dopravě. Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší v Praze, protože produkuje nejvíce prachových částic. Také přispívá k zvýšenému hluku ve městě. Na řadě rušných pražských komunikací hladiny hluku překračují hygienické limity. IPR vypracoval i takzvanou hlukovou mapu, díky které může vedení města lépe cílit jednotlivá opatření.
Nejhorší situace je na výjezdu směr Kladno, v okolí Zdib, nebo tradičně kolem pražské magistrály, která vede centrem města. „Hluk z dopravy se snažíme ve spolupráci s TSK a PID snižovat nákupem nových vozů MHD, rekonstrukcemi tramvajových tratí a v neposlední řadě i instalací protihlukových zábran,“ řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr.
Kapitola životního prostředí se věnuje i dopadům klimatické změny na extrémní projevy počasí. Počet tropických dnů (nad 30 °C) se v Praze za poslední dobu neustále zvyšuje. V roce 2018 bylo takových dní celkem 32, oproti tomu v období 1981-2010 jich bylo průměrně za rok pouze 11,5. Navzdor tomu se daří snižovat spotřebu pitné vody. Její spotřeba se od roku 1990 snížila o 45 %. Příčin to má hned několik. Kromě ceny za vodné a stočné jsou to i moderní spotřebiče jako pračky a myčky, které jsou schopné výrazně snížit spotřebu pitné vody.
- 4.
Bydlení
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRPalčivou bolístkou Prahy je bydlení. I nadále rostou ceny bytů a nájemného na pražském rezidenčním trhu. Průměrná cena bytů se v období 2015-2018 zvýšila o více než 60 % a nájemné o 40 %, a to především kvůli výrazně převyšující poptávce nad nabídkou. Finanční dostupnost bydlení je v Praze jedna z nejnižších v Evropě, na což dlouhodobě upozorňuje radní hl. m. Hana Kordová Marvanová (STAN).
„Za posledních 15 let magistrát nepostavil žádné nové byty. Přitom projekty na ně byly, avšak za určení cen, které se pohybovaly okolo 90 tisíc za m₂,“ nechala se slyšet radní. Z toho důvodu se snaží prosadit družstevní bydlení, které by situaci řešilo, a obyvatelům poskytlo levnější byty. Na koupi typického bytu totiž musí průměrně vydělávající Pražan vynaložit více než 12násobek své roční mzdy, což představuje 12 let spoření, aniž by dotyčný z těchto peněz cokoliv utrácel.
- 5.
Sociální péče a služby
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRV současnosti se zvyšuje průměrný věk obyvatel, což je také odrazem kvality života. I tak ale potřebují pomoci s nákupem nebo běžnou denní agendou. V tu chvíli nastává problém, protože i díky nízké nezaměstnanosti je v sociálních službách velký nedostatek lékařů. I když počet seniorů na jedno místo v pobytovém zařízení spíše klesá, pořád se číslo pohybuje okolo 19 čekajících.
- 6.
Trh práce
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRV Praze je zaměstnaných okolo 900 tisíc osob. Hlavní město představuje výrazně největší regionální trh práce v ČR. I přes velmi nízkou zaměstnanost a vysokou ekonomickou produktivitu obyvatel, nejsou Pražané schopni pokrýt většinu pracovních míst. Proto zde vysokým tempem roste závislost na pracujících z ciziny, aktuálně je to téměř 200 tisíc osob. Předmětem diskuzí jsou možnosti jak sladit nabídku s poptávkou.
- 7.
Spokojenost Pražanů s kvalitou života
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRVětšina Pražanů je se svým životem spokojena. Jsou spokojeni zejména s podmínkami života v jejich bydlišti, a to bez ohledu na to, v které části města žijí. Spokojenost s kvalitou života také napomáhá k rozvoji města. Kromě délky je tedy páteří kvality především subjektivní spokojenost s vlastním životem, ale také s fungováním institucí samosprávy města i městských částí.
Pražané jsou sociálně velmi aktivní, dvě třetiny z nich se společenskému životu mimo svůj byt věnují minimálně každý měsíc. Každý týden jsou pak Pražané zvyklí chodit cvičit. Nezapomíná se ani na kulturu. Návštěvám koncertů, výstav nebo divadel se kvartálně věnuje minimálně 58 % lidí.
- 8.
Spolupráce Prahy a městských částí v sociálních agendách
Studie kvality života Pražanů zpracovaná IPRemAutor: IPRRole městských částí je zcela nezastupitelná v tom smyslu, že městské části jsou proti Magistrátu mnohem blíže svým obyvatelům. Především menší městské části ale nedisponují dostatečnými prostředky a personálními kapacitami k řádnému výkonu sociálních agend. V souvislosti s tím ze studie vyplývá, že ze strany Prahy je třeba více podpořit tyto městské části: finančně, organizačně i prostřednictvím metodické podpory.
-
Související články
