Kvalita přednější než výnosy: Praha se vydá cestou ekologických opatření, na polích přibydou cesty a meze

V hlavním městě se podle náměstka primátora pro oblast životního prostředí Petra Hlubučka (STAN) nachází zhruba 16 tisíc hektarů půdy, která je klasifikovaná coby pole určené pro zemědělské potřeby. Nejvíce se těchto pozemků nachází především na okrajích Prahy – Čakovice, Dubeč, Suchdol nebo Lysolaje. Hlavní město má ve vlastnictví přibližně desetinu této výměry.

Něco za něco

Právě jich se mají týkat nové podmínky hospodaření na polích, které magistrát zavádí. „Záměrem je nejen bojovat proti erozi půdy a zároveň v obdobích sucha napomoci tomu, aby se v půdě déle a lépe držela voda, ale také nastavit určitá pravidla, která by zlepšila rekreační potenciál polí,“ vysvětlil Hlubuček.

Zatímco doteď zemědělci, kteří v rámci uzavřené smlouvy s magistrátem obhospodařovali polnosti i za pomocí pesticidů, různých chemických látek necitlivých k životnímu prostředí a městské floře a fauně, a rovněž umělých hnojiv, nově by podle Hlubučka měli zemědělci využívat ryze ekologický přístup.

První krok učinil magistrát již v září loňského roku, kdy byly některé smlouvy mezi městem a soukromými zemědělci na užívání konkrétních polí vypovězeny. Magistrát na ně nyní vypisuje výběrová řízení.

„S vědomím toho, že se nemusí jednat o populární opatření, přistoupíme k tomu, že nájemné, které dosud na polích máme nastaveno, bude mnohem menší. Významnější pro nás je způsob hospodaření, než výnos ze smlouvy,“ uvádí Hlubuček. Mezi další možné kompenzace zmínil třeba možný odbyt pěstovaných plodit do pražských školních jídelen.

Menší plochy, více mezí a polních cest

Kromě ekologičtějšího přístupu pak magistrát hodlá přistoupit na restrukturalizaci polí. Ta by se měla týkat zmenšení rozsáhlých polních ploch. „Pakliže v Praze máme lány o velikosti desítek hektarů, není to úplně vhodná plocha do hlavního města. Proto navrhujeme, aby lány, kde by byla pěstovaná jedna plodina, byla o maximální rozloze 5 hektarů,“ uvedl vedoucí oddělení péče o zeleň magistrátu hl. m. Dan Frantík.

Mezi lány polí by podle záměru měla vzniknout síť polních cest a mezí, které by měly být široké alespoň sedm metrů, a v ideálním případě by měly být zatravněné, případně prosázené keři a stromy. Sloužit mají jako přirozená hranice lánů. Zatímco v mezích by podle Frantíka mělo naleznout úschovu například před žňovými pracemi drobné živočišstvo, polní cesty by naopak mohli uvítat zemědělci, kteří v Praze chovají koně nebo dobytek.

Pilotní projekt

Zda se tento přístup magistrátu osvědčí, bude známo na jaře, kdy má proběhnout výběrové řízení na 37 bloků městských polností, které by Praha poskytovala na pět let. Co se možností pěstování týče, striktní zákazy vyhlašovat nebude, ačkoliv některé plodiny jsou žádoucí než jiné. Mimo vegetační sezonu je například doporučeno využívat vymrzající plodiny, jako jsou pohanka, hořčice nebo svazenka, žádoucí jsou též bobovité rostliny. Naopak méně žádané jsou například kukuřice nebo řepka.

„Může se stát, že se za těchto podmínek lpějících na citlivém přístupu ke krajině o smlouvu nepřihlásí nikdo,“ je si vědom Hlubuček. Přesto věří, že pilotní projekt, který v České republice dle jeho slov nemá obdoby, si své zastánce s ohledem na zkvalitnění potravin a půdy v hlavním městě získá.