O tom, že v parku vedle vjezdu do tunelu Blanka v Hradčanech vyroste pomník Marie Terezie, jediné panovnice na českém trůnu, se mluví už šest let. V roce 2013 vyhlásila Praha 6 na podobu sochy soutěž a výsledky vyhlásila v dubnu 2014. 

V roce 2016 pak vznikla petice, která namísto Marie Terezie chtěla v parku sochu Václava Morávka, člena protinacistického odboje. Ten totiž v místech, kde má stát pomník Marie Terezie, v roce 1942 padl.

»Potlačovatelka svobody«

Petici podepsaly před třemi lety stovky lidí. „Jsme znepokojeni, že se pod Prašným mostem má stavět nový pomník rakouské panovnici Marii Terezii. U nás dlouho od národního obrození vládl étos stavět pomníky nezištným obětavcům. Po roce 1989 naopak vznikají pomníky cizím potlačovatelům svobody či prospěchářům, kteří za své služby cizím uchvatitelům přišli k ohromnému majetku,“ uváděli autoři petice svůj názor. A petici s obdobnou kritikou na dejvickou radnici přinesli i loni.

Praha 6 nakonec od záměru neupustila. Dokonce park pojmenovaný po odbojáři Václavu Morávkovi rozdělila tak, že část se nově jmenuje po Marii Terezii. „Oba parky nejsou od sebe odděleny jen masivním dopravním tělesem, ale také hranicemi dvou katastrálních území Hradčan a Dejvic,“ uvedl místostarosta pro kulturu Jan Lacina (STAN), že odbojáři nikterak netratili.

Národní hrdinové nepřišli zkrátka

Pamětní deska štábnímu kapitánovi Václavu Morávkovi se do území na pomezí Dejvic a Střešovic, na původní místo, vrátila ve volebním období 2010–2014. K ní přibyly tři velké na hrubo otesané kameny symbolizující celou protinacistickou odbojovou skupinu Tři králové. „V tomto smyslu petice pracovala se zavádějícími informacemi, takže na ni nebylo proč v praxi reagovat,“ uvedl Jan Lacina.

I jeden z iniciátorů petice, badatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, se již se stavbou pomníku pro Marii Terezii smířil. „Jen mne trochu mate fakt, že s tímto místem nemá, na rozdíl od Václava Morávka, žádnou spojitost. Ale v každém případě si myslím, že Václav Morávek byl gentleman a podobné sousedství by mu nevadilo,“ vyjádřil se Padevět.

Jak bude vypadat?

Soutěž na podobu pomníku vyhlásila městská část již v roce 2013, v době vzniku tunelu Blanka. Do soutěže bylo zasláno 28 návrhů, z nichž byla vybrána redukovaná figura od sochaře Jana Kováříka ze 5,5metrového sklobetonu. V květnu 2017 pak MČ nechala místo osadit základním kamenem a zasadila se o přejmenování části parku.

Park Marie Terezie už v červnu osadí pomník panovnice.
Dokončování v létě

Základová betonová deska bude provedena v jarních měsících tak, aby byla zajištěna dostatečně dlouhá doba zrání betonu před vlastním provedením sochy,“ informoval Blesk.cz začátkem letošního ledna mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek. Kovářík by měl sochu dotvářet ještě na místě na konci léta.

Pro letošní rok vyčlenila dejvická radnice 2,4 milionu korun na dokončení projektu. Celkově by dle smlouvy se sochařem Janem Kováříkem měla MČ zaplatit za pomník 3,6 milionu korun.

První a poslední žena na českém trůnu

Marie Terezie se narodila 13. května 1717 ve Vídni rakouskému císaři Karlovi VI. Habsburskou panovnicí byla korunována ve 23 letech, a stala se tak první a zároveň poslední ženou, která kdy usedla na český trůn. Rakouskou císařovnou však nikdy prohlášena nebyla, protože tehdejší mocnáři nebyli ochotni přijmout ženu na tak významné pozici.

Její vláda je v Česku vnímána kontroverzně. Na jednu stranu zavedla na území řadu osvícenských reforem, a to včetně katastrů a zmírnění robotní povinnosti poddaných, správními reformami však zároveň úředně zrušila poslední střípky autonomie Zemí Koruny české a dále také v roce 1744 a 1745 vyhnala z Čech, Moravy a Slezska příslušníky židovské menšiny, jejichž odchod znamenal pro území hospodářský pokles. Během táhlých bojů o rakouské dědictví v letech 1740 až 1748 také přišla o část území včetně většiny Slezska. Zemřela 29. listopadu 1780 v důsledku nachlazení a selhání plíce.

Park Marie Terezie v lednu 2020:

Fotogalerie
7 fotografií