Otázku bezpečnosti v nemocnicích rozvířil už případ z počátku března letošního roku, kdy 74letý pacient vinohradské nemocnice postřelil svou legálně drženou zbraní dva spolupacienty. Jeden z nich, 65letý muž, následkům zranění podlehl. Střelce tehdy hrdinně odzbrojily pohotové zdravotní sestry. Důchodce skončil ve vazbě, kde později zemřel přirozenou smrtí. Znovu a snad ještě palčivěji pak otázka bezpečnosti ve zdravotnických zařízeních rezonuje v souvislosti s úterním masakrem v nemocnici v Ostravě. Ctirad V. tam po sedmé ráno chladnokrevně popravil šest lidí, kteří seděli v čekárně traumatologie. Pachatel později zastřelil i sám sebe.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jsou nemocnice velmi otevřená zařízení a není reálné, aby v nemocnici existovaly například bezpečnostní rámy na všech vstupních místech, kterých mohou být u nemocnice pavilonového typu i desítky. Eliminovat hrozby má na místě bezpečnostní služba či kamerový systém, dobře proškolený bezpečnostní i zdravotnický personál a dobře nastavené traumatologické plány.

Video
délka: 29:56.80

Epicentrum střelba v Ostravě Blesk TV

Právě takové zabezpečení mají i pražské nemocnice. Ve Všeobecné fakultní nemocnici funguje takřka ve všech areálech kamerový systém, na vybraných klinikách, kde dochází k příjmu opilých, agresivních pacientů, mají zaměstnanci k dispozici tlačítka tísňového volání. Nemocnice disponuje i vlastní zásahovou skupinou.

„Na mnohá oddělení je vstup uzavřený a možný pouze s ověřeným čipem. Stále jsme ale nemocnice, kam denně přichází stovky lidí, a není v našich silách uhlídat jejich pohyb absolutně,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí nemocnice Marie Heřmánková s tím, že instalace bezpečnostních rámů nebo přísná kontrola všech příchozích by podle ní výrazně zpomalila vstup do areálu. Zaměstnanci navíc procházejí pravidelně bezpečnostním školením i nácvikem, jak se v případě krizové situace chovat.

Kontrola osob?

Podobná opatření mají také v největší české nemocnici FN Motol – pracovníci procházejí pravidelným školením, jehož součástí je mj. nácvik, jak jednat v případě útoku ozbrojeného agresora. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejný prostor, který musí být neustále přístupný, jsou ale podle ředitele nemocnice a bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) možnosti zabezpečení částečně omezené.

„V areálu nemocnice sice působí pracovníci bezpečnostní služby, avšak nemají takové pravomoci jako například Policie ČR. Také z tohoto důvodu nelze zajistit kontrolu osob přicházejících do FN Motol,“ uvedl. Například v Izraeli ale podle něj detailní kontrola probíhá běžně a je na vysoké úrovni.

Například na Bulovce je u všech vstupů do areálu značen přísný zákaz vnášení střelných zbraní, podle mluvčí Simony Krautové se tomu ale zabránit nedá. Nemocnice má také stanoveny postupy při nálezu střelné zbraně u pacienta nebo jeho návštěvy. Podobná opatření má podle mluvčího Petra Sulka také Thomayerova nemocnice v Krči. „Jenom náklady na pořízení například bezpečnostních rámů do každého pavilonu by se pohybovaly v řádu několika milionů korun,“ dodal Sulek. Podobně nákladný je i kamerový systém pokrývající celý areál.

V souvislosti s úterním útokem v Ostravě zavedly nemocnice přísnější bezpečnostní opatření. „Nemocnice Na Homolce vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření ve smyslu zpřísnění kontrol a ověřování vjezdu do areálu nemocnice, zvýšení četnosti pochůzek se zaměřením na pohotovostní služby,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí nemocnice Martina Drápalová s tím, že areálem také pravidelně projíždějí policisté. Rámy nebo jiné kontroly všech pacientů při vstupu do nemocnice považuje za velmi problematické s ohledem na to, že zařízení má být 24 hodin denně přístupné všem pacientům.

Kontrola aut

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady funguje v oddělených pavilonech, kontrolovat lidi při vstupu proto není možné. Kontroluje ale automobily. „Branami projde ročně téměř 300 000 pacientů, jsme schopni kontrolovat příchozí především elektronicky. To platí i pro stoprocentní identifikaci vozidel s vyhledáváním případných rizikových pohybů,“ řekla mluvčí nemocnice Tereza Romanová. Obrazy jsou zpracovávány automaticky a nonstop mají i dohled bezpečnostní služby včetně psovoda. Personál na rizikových pracovištích má podle ní také tlačítka pro spuštění alarmu.

Zabezpečení Institutu klinické a experimentální medicíny je podle mluvčí Markéty Šenkýřové maximálně možné, jaké lze nastavit ve veřejně přístupném objektu. „Mezi taková opatření patří vlastní kamerový systém, strážní služba, elektronicky uzavíratelné vchody pro omezení pohybu, trvalé uzamčení vybraných vstupů do objektů,“ sdělila. Nemocnice školí zaměstnance ve zvládání krizových situací. Čerpat na školení mohou i peníze z dotací ministerstva zdravotnictví. „Personál postupně dovybavujeme osobními alarmy,“ dodala mluvčí Bulovky.

32 milionů na ochranu nemocnic

Ministerstvo z dotací kromě školení podporuje i zpracování bezpečnostních analýz ochrany nemocnic jako takzvaných měkkých cílů. Letos bylo v programu rozděleno 32 milionů korun, stejnou částku plánuje podle mluvčí Gabriely Štěpanyové rozdělit i v příštím roce a v roce 2021.

„Ministerstvo zdravotnictví nyní zanalyzuje možnosti, jak by bylo možné tento dotační program rozšířit na více nemocnic. Dnes je určen pro akutní lůžková zařízení nad 350 lůžek, rádi bychom tento limit snížili a rozšířili okruh nemocnic, které by mohly být podpořeny,“ uvedl v tiskové zprávě náměstek ministra Filip Vrubel.

Video
délka: 14:52.24

Andor Šándor ke střelbě v čekárně: Tragédii nešlo zabránit Bohuslav Štěpánek, Lukáš Červený

Fotogalerie
31 fotografií