Rozšíření chodníku totiž bylo uskutečněno tak, aby nebyl ubrán jediný ze tří jízdních pruhů, které v Legerově ulici jsou. „Jen se upravila jejich šířka,“ podotýká Scheinherr. Fakticky přitom 18. listopadu po třech týdnech práce a šesti vynaložených milionech korun vznikl úplně nový chodník. Původní prostor, který spočíval spíše z malinko širšího obrubníku, byl totiž oficiálně neprůchozí, ačkoliv si tudy řada Pražanů nebo turistů krátila cestu.

Z „hlaváku“ na „áčko“ za sedm minut

To byl ostatně podle náměstka primátora důvod, proč magistrát k této investici přikročil. „Zřízením chodníku se zvýší bezpečnost chodců, kteří místo po úzkém obrubníku budou moci konečně chodit po chodníku. Hlavní nádraží tím také získalo ideální pěší propojení s metrem linky A, které lze projít za sedm minut.“

S ohledem na chodníček, který je veden podél jedné z nejrušnějších ulic v Praze, kde auta míjí chodce ve vzdálenosti několika desítek centimetrů, se však jedna otázka s ohledem na bezpečnost nabízí. Přibude k němu zábradlí?
Video
délka: 00:22.74

Tři týdny prací a nový chodník mezi hlavním nádražím a Národním muzeem je na světě. Magistrát vyšel na 6 milionů korun. David Zima

„Zábradlí ani svodidla podle projektanta stavby, kterým je Technická správa komunikací, nejsou potřeba. Nicméně už bylo přikročeno ke snížení rychlosti v dotčeném úseku ze 70 km/h na 50 km/h, což by plynulosti dopravy nemělo vadit,“ dodal náměstek s tím, že i při takto nastavené rychlosti bude propustnost daného úseku stejná.

Podle Jakuba Růžičky, stavebního dozorčího ze společnosti IBR Consulting, byla stavba chodníku jednoduchá. Dělníci ji během tří týdnů zvládli za plného automobilového provozu. „Největším problémem bylo zajištění žulového materiálu pro dlažbu, protože v současné době se při jejím využití musí plánovat až rok dopředu,“ vysvětlil. Konkrétně se jedná o mrákotínskou žulu, ze které je „vyskládán“ i povrch okolo Národního muzea.

Otazník se vznášel nad lávkou

Nový chodník je v nejužším místě široký 1,75 metru, v tom nejširším až 3 metry. Jeho zhotovení s povděkem kvitoval také místostarosta Prahy 2 pro oblast dopravy Jan Korseska (ODS). „O zpřístupnění hlavního nádraží z Vinohrad jsme usilovali řadu let. Jednali jsme přitom se Správou železniční dopravní cesty také o lávce, která by byla vedena podél nad kolejištěm podél magistrály, nicméně toto opatření zamítli památkáři,“ sdělil.

Chodníček, který nedostál své přezdívce

Jak už bylo řečeno, mezi Pražany nesl daný úsek odstrašující pojmenování „chodník smrti“. Jak to ale s jeho rizikovostí bylo doopravdy? Podle mluvčího pražského magistrátu Tadeáše Provazníka zde nedošlo k žádné smrtelné nehodě. Policejní databáze mu v tomto případě dává za pravdu.

Od roku 2000 v Legerově ulici v úseku mezi hlavním nádražím a Národním muzeem podle statistického vyhodnocení nehodovosti v silničním provozu došlo ke 124 nehodám, z nichž ani jedna nebyla smrtelná. Ke všemu v žádné z nich nefiguruje chodec.
Fotogalerie
16 fotografií