Minimální cena snížená proti původní zhruba o 120 milionů podle mluvčího státního podniku Matyáše Vitíka vycházela ze znaleckého posudku. „Vzhledem k tomu, že se nenašel žádný subjekt, který by splnil všechny podmínky prodeje, dnešní e-aukce neproběhla. Česká pošta v nejbližší době rozhodne o dalším postupu v případě prodeje areálu bývalého kláštera,“ uvedl mluvčí.

O areál projevila zájem Praha 5. Její zastupitelé nedávno schválili výzvu, podle níž by se v případě neúspěchu dnešní dražby mělo o jeho získání pokusit ministerstvo kultury nebo hlavní město. V usnesení chybí, k čemu by měl areál v rukou Prahy nebo státu sloužit. Sama městská část na koupi nemá prostředky. „Naší prioritou je prodat areál, pro který nemáme využití, za stávající cenu 353,350 milionu korun,“ reagoval Vitík bez dalších podrobností.

Babiš zmínil „obírání mrtvol“ v České poště. Chce prodej majetku i modernizaci

Babišův pohřeb pošty: „Stará Česká pošta je mrtvá,“ prohlásil. Chce z ní udělat akciovku

Pošta před třemi lety zrušila první elektronickou aukci s vyvolávací cenou 420 milionů korun. Tehdy závaznou nabídku předložila pouze jedna firma, ale s formálními chybami. Poté areál neúspěšně nabízela ještě dvakrát, naposled za 370 milionů. Budova vyžaduje rekonstrukci a jeho využití je i kvůli památkové ochraně omezené. Navíc jeho část, kostel svatého Gabriela, má i nadále sloužit ke konání bohoslužeb.

Stát zastoupený ministerstvem pošt a telegrafů klášter odkoupil v roce 1919 a zřídil v něm Poštovní úřad šekový, který tu sídlil do roku 1931. Vyklizené prostory získalo Poštovní muzeum. Po druhé světové válce se hlavním uživatelem budovy postupně stala Poštovní poukázková ústředna, později přejmenovaná na VAKUS, který v objektu zůstal do roku 1998. Ve stejném roce se do objektu nastěhovalo Ředitelství pošt Praha, které odešlo krátce po roce 2010. V budově pak zůstala už jen část Poštovního muzea, které ji opustilo koncem roku 2016.