10°C
Oblast nábřeží kolem Vltavy nejspíš čeká velké zklidnění. Zadaná Koncepce se totiž bude zabývat úpravou veřejného prostoru, dopravy a naplánováním jednotlivých etap změn a rekonstrukcí. Chodci a cyklisté by podle zadaní měli cestovat po nových stezkách a některé oblasti by mohly být pouze pro pěší. Mezi Národní třídou a náměstím Republiky by mohla vést nová tramvajová linka.
„Celé území je takovou páteří centra, která se postupně rozvolňuje do dalších ulic městské nervové soustavy. O významu Hradebního korza není sporu. Potenciál, který je dnes v území schován, chceme probudit k životu a vytvořit zároveň precedens k možnostem nakládání s uličními prostranstvími v Praze a jiných evropských městech podobného charakteru a historického vývoje,“ prozradil pro Blesk.cz náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu).
Podle něj by se měla zlepšit lokální doprava a zásobování území. Z 1500 podzemních parkovacích stání, co se v lokalitě nachází, by se část z nich dala k využití pro zásobování a ostatním návštěvníkům, kteří do území zavítají. Koncepce by měla být přibližně do roka schválená.
Hradby na okrasu
Nové hradební korzo by podle magistrátu mělo stát na místě původních hradeb. Ty se však nacházely jinde, než si mnozí lidé myslí. Důmyslný opevňovací systém vznikl ve vrcholném středověku v 13. století, kdy vyrostl kolem Starého Města. Zhruba po sto letech od jeho dostavby se začala v době Karla IV. rozšiřovat Praha a domy Nového Města v průběhu staletí zarostly do hradeb. Zajímavostí je, že na hradby nikdo nezaútočil. A jak opevnění vypadalo?
„Byl to celý složitý opevňovací systém. Hlavní hradba byla asi deset metrů vysoká s cimbuřím a po šedesáti metrech byla zpevněná před hradbu vysunutými, hranolovitými věžemi. Před kamennou hradbou byl umístěný parkán a parkánová hradba, která byla nižší, a za parkánovou hradbou byl městský příkop. Za příkopem pak vedla cesta. Na místě příkopu a cesty se dnes nachází hradební korzo,“ popisuje staroměstské hradby historik Pavel Kučera.
Pravé hradby však byly mnohem dál, než se dnes mnozí laici domnívají: „Samotné hradby nestály na ulici Revoluční nebo Národní, ale byly přibližně v polovině bloku, přibližně mezi dnešní Bartolomějskou a Národní třídou,“ říká Kučera. Z původních hradeb toho v 18. století již mnoho nezbylo a i to bylo strženo. Hluboký hradební příkop byl v této době postupně zasypaný.
