7°C
Za svůj dlouhý život se paní Hranošová vždy zajímala, co se kolem ní děje. Měla bystrou mysl a velmi vřelý vztah ke sportu a cvičení: „Maminka byla takovým dobrým vzorem, ale i vzorem ve střídmosti a pojetí života. Hodně jí šlo o životní prostředí,“ prozradila její dcera, která za ní každý den chodila do domova seniorů.
Dnes jsme s kolegyní Marií Hakenovou popřáli nejstarší Češce paní Květoslavě Hranošové k jejím 108. narozeninám. Paní Hranošová je jako sluníčko, úsměv a dobrá nálada na rozdávání. Jak je vidět, Praha 5 svědčí dlouhověkosti 🙂 pic.twitter.com/a19ozlL2Xo
— Petr Lachnit (@LachnitPetr) 26. ledna 2018
Vzpomínka na Masaryka
Když slavila Květoslava Hranošová 108 let, vyprávěla kronikáři městské části Prahy 5 Pavlu Fabinimu jednu velmi dávnou vzpomínku, kterou si uchovala celý život: Ve svém útlém věku se setkala s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, který ji při návratu z emigrace pohladil po tváři.
Láska a ztráty
Ve třicátých letech našla svoji životní lásku, Jindřicha Hranoše, s nímž měla dvě dcery. Kvůli blížící se druhé světové válce se rodina odstěhovala do Nového Hrozenkova na Vsetínsku. Během válečného konfliktu paní Hranošová ztratila své dva bratry. Podle Fabiniho byli popraveni za protinacistickou činnost.
Neustálé stěhování
Svoji energii a dobré naladění ale Květoslava Hranošová neztratila a v Novém Hrozenkově to plně uplatnila: „Účastnila se kulturních aktivit, a dokonce zde založila i divadelní spolek, zatímco manžel si našel místo učitele v místní škole,“ zjistil Pavel Fabini. Její muž však v roce 1984 odmítl vstoupit do strany, což čtyřčlenné rodině rozhodně nepomohlo. Přibližně třikrát se pak museli stěhovat, než skončili v Ostravě. Zde paní Květa Hranošová vydržela až do svých 87 let, než se sama rozhodla přestěhovat do Prahy.
Nebýt jógy
V roce 1970 pak paní Květoslava zcela propadla kouzlu jógy, kterou sama vyučovala. Ještě ve svých osmdesáti letech dokonce zvládla náročnou pozici páva. Při ní drží člověk tělo ve vzduchu a celou jeho váhu drží v rukách: „Všem, kdo cítí, že kosti chátrají věkem, vřele doporučuji. Nebýt jógy, dávno bych tady nebyla,“ řekla nejstarší Češka kronikáři.
Po přestěhování do Prahy ještě několikrát měnila své bydliště a kdekoliv byla mezi lidmi ve svém okolí velmi oblíbená a rádi ji navštěvovali. Ještě v posledních letech se živě zajímala o sportovní události, politiku a chodila volit. A jaký byl její recept na dlouhý a spokojený život? „Nesoutěžila jsem, jen jsem se snažila dobře žít.“
Století lidé v Praze
K poslednímu září loňského roku nejvíc stoletých lidí bydlelo v Praze, a to 74. V Jihomoravském kraji žilo 65 a ve Středočeském 45 stoletých a starších osob. Druhá nejstarší obyvatelka republiky žila na jižní Moravě a loni oslavila 108. narozeniny. Nejvíce stoletých a starších důchodců Česká správa sociálního zabezpečení evidovala od roku 2010 na konci roku 2014. Bylo jich tehdy 707, z toho 100 mužů a 607 žen. Od té doby počet postupně klesal.
Podle prognózy Českého statistického úřadu česká populace bude v tomto století dále stárnout, od 60. let by měl být každý třetí člověk v zemi senior. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, počet může klesnout na 5,9 milionu. Život v ČR se bude dál prodlužovat. Na konci století by muži měli mít naději žít téměř do 88 let, tedy zhruba o 11 let déle než dnes. Ženy by se mohly dožívat 91 let, což je o téměř deset let víc.
